Já a Ty a všichni ostatní

Nicneříkající odkaz Americké krásy, Štěstí a všech podobně laděných snímků o podivínech bez pevně dané životní cesty. Miranda July se ztratila v tom, co by ráda řekla a z příběhu o zvláštních lidech občas sklouzne do zbytečně hlubokých vulgárních vod (chatující chlapečci jsou naprosto mimo) a všechny hlubokomyslné řeči jsou jen prázdná vata, ve které se i samotné postavy ztrácejí. S nikým jsem se nedokázal ztotožnit a čekal jsem jen na další úryvek z krásně hypnotického soundtracku. (11.08.2007)

Všichni tak nějak celý život pokukují po té tajemné a zcela nepředvídatelné síle, jakou láska bezesporu je.. Americký nezávislý počin v úvodních minutách zcela náhodně rozhodí kostky v anonymním světě a představí několik nesourodých postav – umělkyně s videokamerou, právě se rozvádějící bílý prodavač v obuvi, jeho dva černí synové rádi chatující na netu, dvě naivní puberťačky zkoušející chutě dospívání. Jak už to tak bývá, osudy jednotlivých postav se postupně začínají prolínat, divák dostává smysluplná vodítka. Nechybí ani humor, pro některé na hranici snesitelnosti, pro jiné příjemná změna. Autorský počin Mirandy July místy pobaví, místy potěší, často šokuje. V dobrém i zlém. Toto smutné, přesto svěží vyprávění ale není rozhodně pro každého!! (25.08.2006)

„Do prdele! Do prdele s tebou! Do prdele se mnou! Do prdele se starými lidmi! Do prdele s dětmi! Do prdele s mírem!“ Další příjemné setkání s neobyčejnými osudy obyčejných lidí. Promakané dialogy (procházka ulicí aplikovaná na vztah), dojemné scény (ryba na autě), humorné scény (malý kluk a jeho erotický chat, sousedova komunikace s dvojicí mladých holek či jejich zkouška, která z nich umí lépe kouřit). Podobné filmy mám hodně rád, cítím se jako by se to dělo kolem mě, jako bych to pozoroval přímo a v reálném čase. Ukazují, že není důležitý cíl života, nějaký konec cesty, kterého je třeba za každou cenu dosáhnout, ale že radost ze života, štěstí a chuť do něj, spočívá právě v té cestě, v milionech náhodných a nezapomenutelných okamžicích, tvořících jednotlivé kousky dlažby té cesty. (30.06.2009)

Objektívne skôr za tri, ale subjektívne vyššie, pretože som film pozeral v lete a pripomenul mi nostalgické spomienky na americké nezávislé letné pondelky na verejnoprávnej televízii niekedy už celkom dávno. Presne ten film, ktorý si radi pustíte po horúcom slnečnom dni a dáte si k nemu vychladené pivo. Nepotrebujete extra premýšľať, len sa zžiť s postavami a precítiť aj istú dávku melanchólie. Chvíľami sa zdalo, že z filmu sa stane o dosť ťažšia záležitosť, čo sa nakoniec, našťastie, nepotvrdilo. (13.07.2022)

Jó, osamělost je kurevská věc. Aspoň, že někteří se s ní vypořádávají tvůrčím způsobem, i když po svém. Já a Ty a všichni ostatní je docela milá podívaná v žánru, který mám rád, v tomto případě ale necítím zvláštní nadšení. Ale měl bych při pokusu o spravedlnost podotknout, že nebýt zřejmě v něčí koupelně natočeného dabingu, takto dokonalého zabijáka nálady snímku, mohlo to dopadnout líp. (04.04.2011)