Casablanca

"Jsem jen chudý úplatný úředník." Filozoficky zaujímám neutrální postoj k čemukoli, stejně jako profesionální cynik Rick Blane, ale jeho výjimky potvrzující pravidlo jsou poněkud jiný - alkohol a Ilsa. On mohl prožít druhou světovou válku v poklidu svýho baru v Casablance, ale místo toho konečně zaujal postoj ke světovýmu dění, přičemž mne donutil zasednout na dřevěnou židli pravěkýho kina a, s připitomělým výrazem ve tváři, se kochat tím nejkýčovitějším filmem světa. (17.06.2012)

Tak sa mi konečne pošťastilo vidieť ďalšiu legendárnu snímku, ktorú veľa ľudí považuje za najlepší film všetkých čias. Ja sa k tejto skupine ľudí rozhodne nepridám, pretože ma film dostatočne nezaujal a dokonca ani moc nebavil. Neviem či to bolo celkovo pomalým tempom, nepresvedčivými hercami (okrem Humphreyho Bogarta), alebo tým, že 90% filmu sa odohrávalo v bare, ale isté je to, že som sa miestami nudil a nedám filmu najvyššie hodnotenie aj preto, že som čakal aspoň úžasný koniec, ktorý mi vyrazí dych a ktorý je na každej stránke v top 50 najlepších koncov a ľaľa..vôbec nič sa nestalo. (07.02.2015)

Myslite si o mne, čo chcete a nebudem sa nikomu ospravedlňovať za svoj názor, ale pri tomto filme som sa nudila a bolo mi až zle z tých litrov cukru, čo mi tiekol z televízora. Och, bože, toľko prvoplánového sentimentu a dojenia emócií! A to som si Casablancu pozrela hlavne preto, aby som pokračovala vo vzdelávaní zo starších filmov a zistila "čože to tí Američania na tom svojom najmilovanejšom filme majú?". Už viem, čo na ňom majú, ale ja to nemám. Biedne herecké výkony, lacné kulisy, patetický večný príbeh, okorenený snáď len ne-happy-endom... A vôbec to nemá nič spoločné s rokom výroby. Sú staré filmy, ktoré Casablancu strčia do vrecka. (25.02.2005)

Legendární příběh o nehynoucí lásce, který se stal základním stavebním kamenem všech romancí a milostných příběhů. Ani po 65. letech na mě film nepůsobí vůbec zastarale a příběh je podán s velkou noblesou a to i přesto, že působí poněkud kýčovitě. Humphrey Bogart, Ingrid Bergman i Claude Rains podávají nadstandartní výkony a i když všichni odehráli celou řadu jiných možná i lepších rolí, tak jejich nejslavnější jsou bezesporu právě tyhle. Kdo neviděl měl by rychle napravit, protože právem je film považován za filmovou klasiku, kterou by si neměl nechat ujít žádný fanoušek filmů. Snímek, kterému vzdal hold i takový režisér jako Woody Allen ve svém Play it again, Sam....... (01.04.2008)

"Play it once, Sam. For old times' sake." Mám za to, že Stříbrné plátno mělo jen zřídka kdy tu čest zvěčnit ženu tak krásnou jakou byla právě Ilsa Ingrid Bergmanové. Zásluhu na tom měl jak černobílý materiál filmu, který byl schopný své hvězdy odstřihnout od reálného "barevného" světa tam venku a zároveň je obklopit jistou aurou nedosažitelnosti, tak samotní tvůrci filmu, kteří dokázali hrou světel a stínů vykouzlit na tvářích hereček pohled osudové ženy či úsměv anděla. Cigareta v koutku úst, sklenice Brandy, bílé sako a řada suchých hlášek. To je drsný a zdánlivě cynický Rick, jenž se stal pro H. Bogarta asi jeho nejslavnější postavou. Prototyp nezkrotného tvrďáka s velkým srdcem. Je zcela pochopitelné, že postava Ilsina manžela je ve stínu ústřední dvojice. Právě proto jí patrně režisér, ve snaze vysvětlit proč ho Ilsa tolik obdivuje a nevpadne Rickovi do náruče hned po prvním shledání, také věnoval emocionálně nejsilnější scénu celého filmu. V ní Laszlo hrdinsky strhne hosty v Rick's Café Américain k tomu, že přezpívají svou Marseillaisou německé vojáky, notující si Wacht am Rhein. Vrcholně dojemná scéna u níž si ani neodvažuju pomyslet, jakým způsobem na ni museli reagovat diváci (psal se rok 1942!!) sklíčení hrozbou z neustále se rozpínajícího nacistického Německa. Proč je dodnes "Casablanca" neutuchající kultovní fenomén? Možná proto, že se s každým dalším zhlédnutím filmu intenzita zážitku jen zvyšuje (odzkoušeno). Nebo že jde o nostalgickou vzpomínku na film z doby, kdy postavy své emoce netlumily, ale dávaly je (jistě, kýčovitě, ale za to) krásně odzbrojujícím způsobem najevo. A nejspíš je to díky nespočetně citovaným, skvěle a svižně napsaným dialogům a hláškám. Jedno je jisté, "Casablanca" nás přežije všechny. (01.11.2004)