Reklama

Reklama

Ze života lékaře u faraonova dvora... Snad žádný jiný historický román nedokázal vzbudit takový zájem o starověkou egyptskou civilizaci jako "Egypťan Sinuhet" z pera finského spisovatele Miky Waltariho. Poprvé byl publikován v roce 1945 a už o devět let později vznikla velkolepá hollywoodská adaptace v režii Michaela Curtize (Casablanca, Mildred Piercová, Bílé Vánoce). Výpravný historický epos přináší příběh slavného egyptského lékaře Sinuheta, který na sklonku života dožívá ve vyhnanství u břehů Rudého moře a sepisuje své pozoruhodné paměti. V jeho životním osudu se věrně zrcadlí bouřlivé dějiny a sláva starověkého Egypta, které dodnes vzbuzují pozornost. Sinuhetův příběh začíná i končí stejně – o samotě. Připlouvá po hladině Nilu jako nechtěné dítě v malé lodičce spletené z rákosí a svázané ptačími uzly. Vyrůstá v domě svých pěstounů, kteří ho vylovili z řeky. Nevlastní otec se živí jako lékař chudých a navíc ovládá prastaré lékařské umění otevírání lebek. V mládí proto Sinuhet nastoupí do školy života, aby se stal po jeho vzoru lékařem. Přísahá, že bude věrně sloužit chudým, ale díky mimořádným znalostem se stane rodinným lékařem nového faraona. Zásadní životní zlom nastává ve chvílí, kdy se Sinuhet setkává s krásnou Nefer. Kvůli vidině veškeré dokonalosti lásky neváhá obětovat svou čest, veškerý majetek a dokonce i zdravý rozum. Za svou zaslepenost ale zaplatí příliš vysokou cenu a čeká ho dlouhá cesta za nalezením milosti ve svém srdci. (Česká televize)

(více)

Recenze (86)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Když jsem před mnoha lety četl Waltariho rozsáhlý román, byl to pro mě po všech stránkách hluboký zážitek. Waltari Sinuheta pojal jako možnost přiblížit západnímu čtenáři všechno, co v době vzniku románu bylo o starém Egyptě a jeho kultuře známo. Egyptologie se sice rozvíjí, nové objevy by možná trošku revidovaly obsah Waltariho textu, ale přesto věřím, že kdybych se k četbě vrátil, rozhodně nebudu zklamaný. Curtizův film je pouhou historickou připomínkou určité kapitoly vývoje americké studiové kinematografie. V 50. a 60. letech tyhle nákladné kostýmní projekty ze starověkých říší letěly a představovaly výkladní skříň tehdejší produkce. Co naplat, k vrcholům Egypťan Sinuhet určitě nepatří a dnes už přímo vadí mělkost a osekání mnohavrstevných románových motivů. Je to prostě kostýmní biják z 50. let... Celkový dojem: 40 %. ()

KASUGI 

všechny recenze uživatele

Stará hollywoodská sandálovka. Dá se na to koukat i s tou delší stopáží. Ten Sinuhetův militantní kamarád (dále už jen Zem - zelený egyptský mozek) sice krapet přehrával a celkově to pojal dosti teátrálně, ale zbytek herců v pohodě. Akorát jsem absolutně nepochopil ten závěr. Sinuhet se Zemem chtějí otrávit krále. Sinuhet tedy přichystá jed a když nese tác se třemi číšemi na přípitek, Zem se ho zeptá: "Který je jeho?", načež Sinuhet odpoví: "Ten, který si vybere.", čímž mu vlastně odpověděl, že otrávené jsou všechny tři. Proto se také při přípitku oba nanapijí a nechají to jen vypít krále. Ten pochopitelně umře a Zem se raduje, že bude nový faraon a chce si se Sinuhetem připít. Ten ho samozřejmě varuje, že je pohár otrávený a Zem se rozčílí, že jej chtěl otrávit: "Jak ses opovážil?!!!"... To byl hodně "blink man gif". Vygooglujte si. ()

Reklama

Mrkvič 

všechny recenze uživatele

Den po přečtení knihy jsem se musel vrhnout na film. Takže už od asi páté minuty i nadával, co všechno ve filmu bude chybět. Několik věcí bych bez knihy těžko pochopil, protože byly naznačeny, ale ne už úplně vysvětleny. Těžko hercům vyčítat herectví, které bylo tenkrát holt jiné, ale rozpočet hlavně na akční scény asi nebyl kdo ví jaký. Z předlohy jsou tak vzaty spíš jen ty komornější scény a témata, takže být někdy nová verze, nezlobil bych se. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Vyborne filmove spracovane staroegyptskeho Egyptana Sinuheta. Kulisy su staroegyptske a genialne, dialogy mimoriadne kvalitne -fakt, tak perfektne rozhovory som uz dlho nepocul. Tematicky Egyptan Sinuhet uzsko suvisi s vladou Amrnhotepa IV /1353 - 1335 pred Kristom/ a faraonmi Ajem a Haremhabom - vsetci faraoni boli z 18. dynastie . Jean Simmons ako merit bola vyborna, roly Baketamon sa bravurne zhostila Gene Tierney. Achnatona /Amenhotep IV/ si zahral Michael Wilding - asi aj jeho najslavnejsia rola. Achnaton bol nebezpecny blazon a sialenec, Wildingovo sialenstvo bolo zahrane fakt na urovni. No a samotny Egyptan Sinuhet bol zahrany Edmundom Purdomom. Fakt vynimocny, a u nas hodne neznamy film. Legendarna Kleopatra z roku 1963 vsak bola o cosi vyssie, chybala mi tu scena ako z Kleopatry, povedzem prichod do Rima. Keby tu take nieco dali, dam aj plnu palbu . 89 % ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Až do sobotního večera jsem netušila, že je natočen film. To bylo pro mě velké překvapení. Ale ostuda byla, že jsem nepoznala Petera Ustinova. Bylo to velkolepé historické a kostymní drama, ale očekávala jsem něco trochu jiného. Budu si muset knihu znovu přečíst. Je to už velmi dávno, co jsem ji četla naposled. ()

Galerie (55)

Zajímavosti (6)

  • O úlohu Nefer sa zaujímala Marilyn Monroe, ale producent Darryl F. Zanuck ju rezervoval pre svoju vtedajšiu milenku Bella Darvi. (Michal74)
  • Po skončení natáčania filmu sa štúdio 20th Century Fox snažilo rýchlo získať časť nákladov rozpredaním rekvizít. Tie získal Paramount a použil ich pri výrobe snímky The Ten Commandments (1956) režírovanej Cecilom B. DeMille. (beso74)

Reklama

Reklama