Dům na Carroll Street

Konečně se mě poštěstilo vidět tenhle filmeček s mojí dávnou filmovou áskou Kelly McGillis. Musím říct, že film v sobě má takovou tu správně konspirační atmosféru, problém je v tom že ji neumí dostatečně využívat a místo toho nechává až příliš protostor hlavní hrdince, které jedná jak vykolejený pendolino. Ve filmu bylo celkem dost odkazů na to kdo, proč a jakou maj moc pašeráci nácků do USA, čili Kelly by šla na výlet do hlíny celkem rychle a brzo. jenže to by se pak nestačila rozehrát romanitka co amíci ? A vy tam prostě to ťuťu ňuňu musítě mít za každou cenu i když to vykurvá realično a napětí. Škoda, že se téhle látky nechopil nějakej evropskej režisérskej holomek nebo třeba alespoň Sydney Pollack či mistr Olivier, to by mělo pak sílu horský bouřiny. (24.11.2012)

Takový l'art pour l'artismus... Děj s nacisty (natož možnými komunisty) není důležitý, jako nasvícení Kelly Mc Gillis (která zde vypadá mimořádně spíš jako kobyla), hrátky se světlem na hřbitově, v korunách stromů, pod střechou haly, a vše směřuje k té úžasné závěrečné sekvenci na nádraží, která je tak artistní, až to bolí. Postavám jsem ale nevěřil ani trochu. (13.09.2010)

Pomerne zaujímavý námet stráca svoje čaro a svoj účinok v mierne v zmätenom a rozpačitom spracovaní. Pri pozeraní som musel film na polhodinku stopnúť a keď som sa vrátil, len ťažko som sa napojil na predchádzajúci dej. Navyše ani atmosféra 50. rokov nebol nijak zvlášť vydarená, celý čas som mal pocit, akoby filmári tento fakt úplne prehliadali. To sú rušivé momenty, ktoré naozaj dosť špatia tomuto sľubnému, uchádzajúcemu sa filmu, navyše s dobrými hercami, najmä záporákom a veľmi podareným záverom. Lepší priemer. 70%. (30.06.2008)

I přes docela dobře napsaný příběh v hitchcockovském stylu a zkušenou Yatesovu režii je hlavním důvodem proč filmu věnovat pozornost K. McGillisová. Tato herečka, která se počátkem 90.let z plátna vytratila, má opravdu něco z kvalit svých kolegyň „zlaté éry Hollywoodu“, především pak I.Bergmanové-vnitřní sílu, ale zároveň zranitelnost, která muže (v tomto případě J.Danielse) přímo ponouká podat jí pomocnou ruku. (19.03.2007)

Průměrný thriller, který byl myslím poslední velkou příležitostí Kelly McGillis. Míchá dohromady nacisty, komunisty a ukazuje, že nejen u nás se v padesátých letech vedly politické procesy, i když ty jsou tu pouhou kulisou. Snaží se budovat napětí i atmosféru místy až příliš okatě, občas sice překvapí a zaujme, ale nepodařílo se mu vtáhnout mě do příběhu tak, aby se mi myšlenky občas nezatoulaly jinam. (21.03.2012)