Warholka

Scénář: Captain Mauzner .. Prázdné jako plechovka od polévky tvého přítele. Tohle retro mi tedy bohužel nesedlo. Těšil jsem se hodně, nespoutané šedesáté léta, umělci drogové a sexuální avantgardy a v neposlední řadě moje oblíbená kočka Sienna Miller. Jenže nezachutnal mi tento film. Je svým způsobem hladný, bez emocí, jen symbolický a odtažitý. Dokumentární vyprávění příliš klouže po povrchu, jenže bez smělého přitlačení na pilu nemá snímek v nepřeberné konkurenci životopisných portrétů čím zaujmout a zapadá mezi suchý průměr. Možná je to záměr, kam se chtěl režisér ubírat, ale v tak sterilním prostředí bez výrazných úletů, tak typických pro tuto uměleckou vrstvu prostě propadá. Postava Edie Sedgwick je nakonec ta jediná o které se něco málo dozvíme. Svět kterým propluje, však zůstane zahalen pod umělou maskou pudru a extravagance. 50%. (12.07.2007)

........Kreace Gye Pearceho a Sienny Miler, které se mi až po druhé projekci dostaly hodně hluboko pod povrch mého nitra. Příběh, který přichází přesně 10 let po uvedení podobné autobiografické záležitosti / Basquiat, USA 1996 / naprosto stejný, avšak v ženské podobě...... Bizarní, extravagantní, kouřový, barevný, tajuplný, dokumentární........tak jako sám Andy Warhola, pro mě tajuplný muž, který svou duši odkryl jen málo komu. Guy v roli Warholy je naprosto přirozený, "opravdu působí příliš bez života" - vždyť hraje autistu.....Sienna v roli ženy, která nebyla milenkou, ale jen oltářem na jeho kultu pop artu. Zaujala mě už v Alfie, ale zde v roli dívky velkého umělce si vystřihla opravdu znamenitě, od příjemné girl, až po zbídačelou trosku. Obzvláště zajímavá je její předfilmová příprava vodkovou dietou, kdy zhubla na xxxs a poté její postelové scény, které nelze brát jen jako hrané. S velkým očekáváním, se blíži další film se Siennou : HIPPIE HIPPIE SHAKE, takže uvidíme, jak se opět vybarví a předvede.......Snímek je velice rychlý, střihově dokumentární, střídající detaily s pozadím, proměna barev s černobílými flashbacky vás rozhodně nenechá v klidu. To vše je podbarvené dobovou hudbou 60´let, bizarnostmi v sídle alobalových dýchánků a mejdanů, drogami, sexem, rock´n ´rollem. Kdo tu dobu neprožil na vlastní kůži, asi nepochopí.........V každém případě retro, které tady už dlouho nebylo..... (23.03.2007)

Obyčejně natočený film o neobyčejných lidech. A v tom je asi hlavní problém Warholky. Umělec kalibru Andyho Warhola by si určitě zasloužil nekonvenčněji zpracovaný film. Děj je svázán jakousi retrospektivní životopisnou zpovědí a velice tím omezuje potencionální možnost působení, kterou by takový film neměl postrádat. Film to není špatný, dokonce je místy docela zajímavý a určitě zručně natočený, ale celému dějovému konceptu chybí kostra, která by film ve slabších pasážích podržela. Výsledkem je tak nevýrazný dojem z výrazného umělce a jeho přítelkyně. (13.09.2008)

Najskôr troška histórie. Slovák Andy Warhol sa narodil v roku 1928, zomrel 1987 v New Yorku a hoci si svojho času získal nemálo nepriateľov, ktorí sa mu posmievali za to, že svojim spôsobom netvorí žiadny druh "známeho" umenia (mali pravdu. V skutočnosti stvoril nové odvetvie.), dnes je pokladaný za legendu pop artu. Ostatné si zistite sami. A film? Musím priznať, že aj keď mi žily netrhá, je mi oveľa bližší, ako TRÓJA a podobné falošné maglajzy, teda opulentné epické veľkofilmy s neuveriteľnými rozpočtami a plejádou hollywoodskych tvárí, pretože vo svojej obyčajnosti a civilnosti je poctivejší k prístupu k svojmu (náročnejšiemu) divákovi. Človek hádam aby toho Guya Pearcea (PROPOSITION) prestal podceňovať. Šesťdesiate roky líčia americkí filmári ako fascinujúco atmosférické. Žiť by som v nich však nechcel. Kino Považan 2007 (17.11.2007)

Coby člověk občas smířlivý ku věcem tupým, jsou-li esteticky hodnotné, přistupovala jsem k Factory Girl s tím, že bude-li pitomá, alespoň mne utěší svou visuální stránkou. Cthulhužel, film je pitomý tak a visuál pro mne nakonec nezajímavý natolik, že se můj dojem po jeho zhlédnutí nedá popsat jinak než jako znechucení. Největší výtka jde na vrub zpracování postav - vesměs jedna špatná parodie na rozervanou uměleckou osobnost vedle druhé, což je nejvíce viditelné asi na Warholovi; Guy Pearce pravděpodobně odložil v šatně kromě ponožek a kabátu i své herecké schopnosti. Samotná Edie je sice pohledná a typově až neuvěřitelně přesná, to jest ovšem asi to nejlepší, co o ní mohu říci; samotnému charakteru by nejvíce slušelo označení 2D a rozhodně ve své plochosti nebyla osamělá. Což mne přivádí k Haydenu Christensenovi, jehož sledovat je utrpení srovnatelné snad jedině s pokusy prováděnými proslulou Unit 731. Kdyby se namísto motání před kamerou začal věnovat třeba hře na flašinet v soukromí horské chaty, udělal by filmovému světu skorem větší službu než Georges Méliès. Zbytek ansáblu by se zase dal s klidem splést s kulisami, ale nešť, oni snad ani jiný význam než dekorovat pozadí scén s Edie/Warholem/dřevem Ch. H. ani neměli. A kdyby se mi náhodou chtělo přimhouřit oko nad mizerně napsanými a stejně mizerně zahranými figurami (jakože nechce), stále mi zůstává prachmizerný děj, jemuž se podařilo až groteskně zkombinovat únavnou doslovnost, režijní bezradnost a občasnou zmatenost, jež snad měla evokovat jakousi nespoutanou divokost 60. let; mně však daleko spíš evokovala scénáristu usínajícího v předvečer deadline nad skriptem. V úvodu zmiňovaná obrazová stránka mne také zrovna nenadchla - film je sice opravdu hezky natočený, leč nad souhrnem všech neduhů neční obrazová část natolik (a hlavně ve své podstatě není nikterak výjimečná), aby se ostatní vady výrazněji umenšily, respektive, aby by mi v jejím světle přišly méně podstatné. (24.09.2012)