The Private Life of a Cat
Obsahy(1)
Důvěrný film o emocích a pudech v kočičí rodině, která nahrazuje nerealizovanou lidskou rodinu. Filmové záběry kočky s koťaty mají půvab starých rytin, zároveň dýchají živočišnou láskou. (Letní filmová škola)
Recenze (13)
Moc krásné a roztomilé opravdu, a tak trochu se divím co všechno tenkrát tehdejší filmaři dokázali natočit, a nebo čím vším se nechali vůbec inspirovat a co všechno jim stálo za natočení. Krásný soukromý život napřed jedné zvědavé a pak přímo celé kočičácké rodinky, i když jsem to nedokoukal celé jednak že těch 22. minutek se mi tady v tomto případě zdály až nekonečně moc dlouhé, a pak protože mi to místy připadalo trochu stereotypní tak to hodnotím poměrně vysoko..Perfektní a vtipný voyeur a hned druhý po trochu avantgardním a fantasmagorickým filmu Meshes of the Afternoon který si cením od tohoto manželského dua nejvíce. ()
Fascinuje mě, že kočky předvádějí ve 22 minutách uvěřitelnější emocionální rejstřík než kupříkladu Nicole Kidman v posledních deseti letech. ()
Na 22 minut jsem se cítil jako nechutný voyeur šmírující sympatickou kočičí rodinu. ()
Hezký dokument. Je to poměrně těžké odchytit potřebné záběry. Poměrně nedávno jsem si zažila stejný příběh s naší číčou, jen s tím rozdílem, že otec byl neznámý. Líbilo se mi rozdělení rolí - číča krmí, taťka si hraje. :o) ()
K tomuhle kraťasu není moc do dodat, název mluví za vše. Jsme zde svědky nejšťastnějšího období v životě kočky, od letmých pohledů zamilovaného kocoura, přes dramatický porod pěti prťavých kočičáků (jejichž zrod ihned ukazuje jejich rozdílnou povahu – zatímco jeden výtečník se ihned začíná krmit, druhý se snaží hrdinně zdolat matčin hřbet, čímž již v raném věku ukazuje dobrodružnou povahu, kterou později v příběhu i uplatňuje). Poté se však oddává mladá rodinka odpočinku, přichází i pan kocour, jež se zdá být z množství svého potomstva poměrně nesvůj (a to až do té míry nesvůj, že svoji partnerku bácne packou několikrát po hlavě). Nicméně poté i jeho šok poněkud vyšumí a on se oddává veselé rodinné mačkanici v papírové krabici, kde se kočka s koťaty uvelebili. Poté už dívákovi nezbývá než kochat se spokojenými výjevy z rodinného života, během nichž vidíme řádné čištění mláďat (tak řádné, až člověku začíná docházet původ rčení „já bych tě láskou nejraději snědl“) a poté přestěhování dětí v zubech do jiných částí bytu (počkat, tu předchozí závorku jsem měl možná užít až tady...). No nic, pohodová i vtipná podívaná, která je sice bez dialogů, filmařský um nám přesto stačí k vytváření si různých mikropříběhů, dokreslování si charakterních rysů hlavních protagonistů, apod. ()
Citlivě snímaný krátký film o životě jedné kočičí rodiny ve velkém newyorském bytě má současně charakter spontánně snímaného rodinného snímku (což je umocněno tím, že jej nedoprovází žádný komentář, zvuky ani hudba) i punc dokonale strukturovaného díla (vedle důmyslné kompozice, otvírající vrátka pokračování, bych vyzdvihl i střídmost výběru a důvtipnost řazení jednotlivých situací). Tento němý film se nesnaží být přírodopisným dokumentem, ale kapitolou z kroniky konkrétních bytostí, počátkem ságy ve světě chladných oken, hřejivých krbů a nekonečně vysokých zdí. ()
V Hackenschmiedově retrospektivě na LFŠ 2014 šly za sebou tři snímky - Odpolední osidla, Na souši a jako poslední tento. Byl jsem tedy po předchozích dvou úletech velmi zvědavý, s čím se duo Hackenschmied + Derenová vytasí do třetice. A i když jsem čekal hodně, tohle tedy vážně ne. Je to něco podobného, jako když David Lynch na svých webovkách hlasí počasí. Zábavná a roztomilá anekdota o namlouvání koček by se skvěle vyjímala jako večerníček od pana Chaloupka, ale v podání dvou známých surrealistů působí divně, skoro až perverzně... ()
Ano, je to krásný filmeček. Bez umělých zkrášlovadel, ukazuje život v čisté přirozenosti. Ale že bych zrovna musel vidět opravdu všechno, to se říct nedá. ()
Jedním slovem N Á D H E R A !!! Něco tak krásného ze života malejch čičinek jsem v životě neviděl. Perfektní Hammidův a Derenové dokument, mapující zrození malých koťátek a jejich následnou "výuku". Nejlepší byl novopečenej taťka - když se šel zvědavě a nevěřícně podívat, co se to v tý krabici vlastně hejbe, nebo když si s těma malejma neposednejma chuchvalcema chlupů hrál. Prostě radost pohledět. Dokument, co pohladí na duši. PS: Škoda, že není zvuk - nějaký jemný mňouknutí nebo zavrnění by z toho udělalo naprostou srdcovku.... ()
Tohle vidět Chaloupek, studem zaleze k Vydrýskovi do nory a v životě už nenatočí ani záběr. Dokonale rozumově i emočně čitelný kočičí příběh odvyprávěný jen obrazem s pár mezititulky, s čistou naturální scénou kočičího porodu, kvůli které byl snímek v Americe zakázán jako pornografický (sic!). Komentář za mnoho bodů: Morien ()
Absolutně souhlasím s Morien. A možná bych přidala i Kristen Stewart za celý život. ()
Pohled na život koček a koťat samotných ve velkém bytě s odstupem času. ()