Nesvatbovi

Má se obecně za to, že komedie jsou komediální a dramata jsou dramatická. Že prostě platí nějaký formy, a ty se dodržují. Problém je, že to není tak docela pravda, a třeba Nesvatbovi jsou toho dobrým příkladem, protože komediální je hlavně první půlka, zatímco druhá je spíš dramatem. Film se zhruba uprostřed zlomí a sled rozverností a zábavných flirtů najednou vystřídá celkem seriozní romantické drama. Místo svateb se začnou navštěvovat pohřby a vůbec je to najednou takový až nepřiměřeně melancholický. Zajímavý je, že úplně obráceně je tomu u dramat, který na začátku obvykle nastolí nějakou závažnou situaci, která působí celkem věrohodně, ale řešení té situace je často dosti komiksové jak z nějaký burlesky, asi nejlepším příkladem toho jsou mnohé akční filmy, kde se hlavní postavy napnou k nereálným výkonům, ale platí to pro spousty dramat obecně, kterým nezbyde než se z vážné situace vykroutit nějak filmově, nadsazeně, nevážně a šťastně. Komdie tudíž začínají jako komedie a končí jako dramata (s morálním ponaučením, proto skutečně velcí moralisti jako Tati nebo Chaplin točili komedie), zatímco dramata začínají jako dramata a končí jako komedie (se šťastným koncem a nutnou diváckou katarzí). Existuje ale pak něco jako skutečná komedie a skutečné drama? Existuje a pozná se jednoduše tak, že se uprostřed nezlomí, ale dovede věci z první půle do konce a ještě je v druhé půli vystupňuje. Příkladem takové komedie je podle mě Project X, kde se soukromá party vymkne kontrole a film místo nějakého obratu neustále nabírá obrátek, a hlavní hrdina je za celou věc dokonce ještě pochválen otcem, který měl za to, že je jeho syn loser. Co do dramatu je možný zmínit třeba to, co dělá Nolan, který používá tzv. snowball techniku, kdy nabaluje jednotlivé linky a střípky na sebe do neustále se stupňující a vzrůstající hroudy, která se valí kupředu. Je to samozřejmě riskantní strategie, protože hrozí, že se divák vyčerpá a semele to i jeho. Je to ale cesta ke skutečnému drama. Závěr z toho je ten, že i když mají Nesvatbovi status jedné z nejlepších komedií dekády, o skutečnou komedii nejde. Je to pseudo-komedie. (24.04.2013)

Takhle se má řádit. Přejít nenásilně z velevtipné bomby do romantického dramatu plného rad do duše, to je umění. Frat Packu se to k mému překvapení povedlo náramně a přestože upovídaná babička nebo ultradivný Todd kazí pohodově odlehčenou atmosféru, nacházím převážně slova chvály. Jinak to vzhledem k neskutečnému slovnímu kulometu Vince Vaughna nebo uzemňujícímu úsměvu Rachel McAdams ani nejde. Když se hlavní hrdina přizná ke všemožným hříchům ve veřejné zpovědi nebo když je nevítaný konkurent odporným slizounem, to jsou klišé, která budu milovat vždycky. (19.09.2007)

Wedding crashers jsou jasným důkazem toho, že i americká komedie může mít chytře vymyšlenou zápletku, která nebude trapná a zároveň bude vtipná. Samozřejmě, že se v ní najdou i mouchy, které odporují logice – jak nikomu na žádné svatbě nepřišlo řádění dvou cizích chlapů podezřelé, ale byla by škoda se v tom hrabat. Svižné tempo, které jasně udává duo Vaughn – Wilson jasně utáhne i ty nejslabší fóry (kterých je naštěstí poskrovnu) a je radost sledovat jejich vzájemnou chemii, která působí skvěle. Korunu všemu pak nasazuje vzhled lovených družiček. Ano, i pánové z „Frat Pack“ dokáží natočit slušnou romantickou komedii, ale pár pikantností se zde najde a v mnohém předčí i ulétlý Dodgeball. (09.10.2005)

ukecaná romantická buddy komédia z dielničky frat packu má síce trochu nadsadenú minutáž a pár z etického hľadiska sporných momentov, ktoré však v tej rýchlosti prehliadne resp. ich ignoruje, pretože žáner to dovoľuje, je síce umiernenejšia oproti ostatnej fratpackovskej tvorbe (v zmysle nekorektnosti), má ale veľmi pekné herečky - rachel macadams, ktorú inak nemusím, tu bola rozkošná, doktorka queenová, ktorú mám rád od detských čias, sa ako víno rozvila do plnej krásy a stala sa z nej sex cougar - škoda, že má vo filme menej priestoru, isla fisher ja ako dcéra, ktorá očividne podedila po mamičke, rozkošným stelesnením najšpinavších mužškých snov a teda tu nemožno mať výhrady... soundtrack je príliš sladký na môj vkus; (08.12.2012)

Zas jedna vydařená komedie ze stáje Ben Stiller & comp. Nevím, koho mám chválit dřív, jestli sladkého krasavce Wilsona, nebo méďu Vaughna. Vůbec celé je to povedené - skvělé obsazení každé role, načasování, gagy i ta romantika. Je tu sice slabší chvilka, kdy film řeší Wilsonovu depku, do které se vloží guru Will Ferrell, ale jinak vlastně není, co vytknout. Jen se modleme, aby již teď proklamovaný druhý díl neskončil jako absolutní fiasko. (30.09.2005)