V jako Vendeta

V FOR VENDETTA stojí a padá s komiksovou předlohou, která je jak předpokládám mnohem komplexnější a řekněme plynulejší než její filmová adaptace. Myšlenka je ovšem geniální stejně tak herecké výkony Natalie Portman a Huga Weavinga jsou výborné a to jeden z nich má na tváři po celou dobu masku. Bohužel špatný přepis scénáře a nevyrovnaná režie snímku něco ubrala. Nevím jak moc by se film změnil, kdyby bratři Wachowští dali do tohoto projektu všechno, co dát mohli a nespokojili se s pouhopouhou, byť většinovou spoluprácí. Dokázali by lépe vykreslit prostředí diktatůry? Dokázali by dát větší náboj první půli filmu? Dokázali by ustálit stopáž na úrovni, kterou by si VENDETA zasloužila? Řekl bych to takhle, pana V si budu pamatovat dobře a pátý listopad v kalendáři mnou už nikdy nezůstane nepovšimnut, avšak nad filmovým přepisem můj potlesk neuslyšíte. (11.08.2006)

,,Jediným verdiktem je vězte vendeta, vykonaná votivně, ne bez vášně, její význam váhy vítězství jednou vychýlí na stranu všech věrných. Věru vodopád verbální výmluvnosti vytryskl velmi, tudíž jen dodám.....“ Máte dvě možnosti. Buď dialogy jako od Shakespearea přijmete a zařadíte do dějové linie nebo vás budou nudit, protože očekáváte akční scény, kterých je poskrovnu, ale za to jsou natočeny bravurně. To hlavní, oč tu kráčí je (kromě pomsty samozřejmě) IDEA. Nemůžete se jí dotknout,obejmout, nekrvácí, necítí bolest, ale hlavně ONA vede k věznění a zabíjení, tedy k smrti.S myšlenkami typu ,,lidé by se neměli bát své vlády, to vláda by se měla bát lidí“ se lidem můžou (a měli by se) vybavit zážitky na časy nedávno minulé, kdy moc byla v rukách několika jedinců. Spousta podobenství a filosofie, ve kterém hledáte (jako kdysi) skryté indicie a podtexty. V době, kdy si všichni myslí, že největším neduhem společnosti je rasismus, nám může připadat téma totality přežité. Jen by mě zajímalo, jak toto dílo přijala mládež ,,na západě“. Zřejmě jako anarchii. (27.11.2006)

Přestože vizuál útočí na nejvyšší mety a myšlenka mi je sympatická, nefunguje Vendeta jinak než jako komiksárna na efekt. Už těsně po skončení totiž všechny silnější momenty z hlavy vyprchávají a s několikaletým odstupem se mi vybaví jen totalitně-britská atmosféra a jako vždy úžasná Natalie. Promarněná šance, jaké je obzvlášť škoda. Těch potenciálně silných podnětů bylo totiž neskutečně moc. (07.05.2006)

O slabších 4* rozhodl Hugo Weaving, který hraje skrz plastový obličej geniálně a jeho hlas je božský. Divím se, že ho nikdo ještě nezaměstnal na dabing traileru. S jeho dábelským voicem by se z průměrného traileru mohl stát hodně dábelská jízda. Perfektní hra s jazykem, kterou je hlavní postava V-eho charakteristická je až obdivuhodná. Režie je slušná, ale film lehce zadrhává v tempu. Hodně reklamy udělala filmu holohlavá Natalie Portman, která je až zbytečně zbavena vlasů. Totalitní společnost podobná vládě z 1984 je bohužel vykreslena pouze postavou hlavního councila. Ano, podrobnější vykreslenost tu chybí a je to velká škoda. Další věc co mě mrzela jsou výbuchy. Když něco vybuchne proč musí vyletět ohňostroj, který vytvoří velké V?Možná je to comicsové(což mi nepřijde), ale působí to nepřirozeně a ve filmu to nefunguje. Počítal někdo ty akční scény? Já ne, ale odhad 2-3 je podle mě více než naivní. Trailer byl prošpikován akcí a V-em, ale film je jiný. Idealistický a naivní obraz světa(resp. jen jednoho města). Remember remember the 5 of november... (04.06.2006)

Na film se koukat dá. Oproti většině dnešních rádoby hlubších SF z Ameriky tu přeci jen nejde hlavně o triky nebo akci, ale i o nějakou tu myšlenku. Jenže problém je, že to není dotažený. Prostředí totalitní Anglie nemá ani na stav, jakej byl u nás (například, že by vysílali předtočenou revue, která zesměšňuje Stalina nebo Lenina, tomu by neuvěřil nikdo, či že by pro tvůrce této revue přišli až pozdě v noci, nebo způsoby, jak upravují cítění a myšlení lidí - zprávy a prohlášení v televizi a rádiu a zatýkání nepohodlných - to prostě není přesvědčivý). V něčem je zase až příliš drsný (střílení lidí na ulici apod). Prostě a jednoduše, s atmosférou a reálností prostředí si žádnou velkou práci nedali, spíše ji odflákli. Posledních deset minut Pelíšků má tu totalitu stonásobně hutnější, než celej tenhle film. Další věc, hlavní hrdina (a později i ta mladá) se po tom světě pohybují bez jakýchkoliv obav nebo potřeby nějak se krýt, mají přístup kdykoliv kamkoliv, a nikdo z desetitisíců tajných poldů si jich nevšimne. No a za kardinální sračku považuju konec. Nevím sice, jak vypadá ve skutečnosti krvavá revoluce, ale tohle považuju za krásně idealistické (pokud ne přímo naivní) zakončení jedné totality. Nepřesvědčivé prostředí, nepřesvědčivý konec, nepřesvědčivé ubíhání času. 451 stupňů Fahrenhetia je podobně minimální co se týká triků, ale tam je ta totalita přímo cítit z každýho kroku. Z každýho pohybu a slova. Tam nikdo netuší, jestli brácha nebo matka není náhodou udavač všeho schopný. Tady jsou všichni proti režimu a jen to nedávají najevo. Viděl jsem horší, ale to neznamená, že by to bylo kdovíjak nadprůměrné dílo. (25.05.2006)