V moci ďábla

Podařený mix soudního dramatu a hororu s tématikou posedlosti ďáblem. Jako takový film zaujme především střídáním racionálního jednání právníků a jaksi nadpřirozených flashbacků, soudní proces rozhodně nenudí a pasáže popisující posednutí jsou náležitě atmosférické i docela strašidelné a téma střetu vědy s náboženstvím nabízí prostor pro řadu úvah. (06.07.2009)

Nálepka "podle skutečné události" obvykle způsobí větší porci mrazení v zádech, případně "to mě taháte za fusekli" efekt. "Exorcism of Emily Rose" patří do první kategorie, navzdory horrorovému motivu s nadpřirozenými jevy působí uvěřitelně, tvůrci vsadili na atmosféru, komorní prostředí a netradičně také na soudní síň, což z mého hlediska poněkud ubíralo grády. Každý divák si může sám udělat názor na tento případ, otázkou však je, nakolik věrně jsou události vylíčeny, co chybí, co je navíc a co se vůbec nestalo. Celkový dojem z filmu je ovšem kladný - kvalitní, inteligentní, mrazivé drama se solidními hereckými výkony. 75% (23.06.2009)

V rámci žánru dost netypický, dá se říct i originální, horor díky kombinaci klasického námětu posedlosti ďáblem se soudním dramatem, kdy autor scénáře a režisér provokativně v rámci soudního přelíčení pracují s variantou existence iracionálního nadpřirozeného zla v našem materiálním světě. Flashbacky, střih a hudba pomáhají vytvořit skutečně tísnivou atmosféru a výborné herecké obsazení pomohlo vytvořit nadstandarní žánrový snímek. Přiznám se, že s tou iracionální rovinou zasazenou do našeho moderního světa, kdy se film netváří jako stylizovaná hororová pohádka, ale jako příběh ze skutečnosti, jsem měl jako dítě osvícenectví a modernity trošku problém. Celkový dojem: 75 %. (18.04.2009)

Moje skepse vůči lehce přežitému tématu vzala za své ve chvíli, kdy se poprvé objevila Laura Linney a zdánlivě nevěrohodný záměr propojit soudní drama s horrorem začal do předkládané koncepce zapadat naprosto přirozeně a jednoduše. Ve chvíli, kdy začne být soudní linie příliš přímočará, dostaneme přesvědčivou vložku v podání kroutící se Jennifer Carpenter a když podobné výjevy přesáhnou únosnou hranici, vrátíme se k dalšímu slyšení. Navíc formulka "podle skutečných událostí" funguje i tentokrát dost spolehlivě a v průběhu tohoto svižného, ale hlavně nepředvídatelného snímku mi hlavou teologická či filozofická dilemata šrotovala v jednom kuse. Hlavně za to tedy musím Exorcismu vyseknout pořádnou poklonu, o dlouho očekávaném vyvrcholení u soudu ani nemluvě. (04.04.2006)

Tak předně bych chtěl upozornit, že tohle není žádný horor a ani jím být nechtěl, ale to jen tak pro informaci. Podstatné je, že byste letos v kinech marně hledali tak působivé psychodrama, jakým V moci ďábla rozhodně je. Od velice dobrého scénáře(moc se mi líbil několikrát použitý pohled z obou stran), přese výborné výkony(spolehlivá Liney či Wilkinson) až po precizně použitou Youngovu hudbu(která sice asi na samostatný poslech nijak extra nezaujme), ale ve filmu funguje dokonale a podporuje celkovou atmosféru filmu, u kterého mi běhal mráz po zádech déle, než bývá v současnosti u takových filmů obvyklé. Takže ještě jednou, V moci ďábla není horor(i když u toho budete sedět jak přikovaní). Jedná se "jen" o velice syrové a sugestivní soudní drama s nějakým tím bu bu flashbackem k tomu. A já ho můžu stoprocentně doporučit, protože tenhle film je na tuty to, čemu se říká "worth the money". (25.10.2005)