X-Men: Poslední vzdor

Naprosto jiný přístup k látce, více rodinný a značně odosobněnější. Ratner umí natočit efektní souboj i dechberoucí finále (Wolverinův výstup k Phoenix je boží), ale dělá mu problém ukočírovat běžné dialogy (když se Kitty Pryde zeptá Xaviera, jak to myslel Einstein s evolucí, bylo mi do breku) i prakticky veškeré srdceryvné scény (bez spoileru to moc ilustrovat nelze). Pár věcí má příjemně oldschoolový nádech - je poznat, na čem Ratner vyrůstal -, na druhou stranu jsou tu velmi rušivé triky a jedna rádobyepická scéna, u které jsem se musel nahlas smát. Nicméně, stále jsou to staří dobří známí se svými problémy z minulých dílů, je příjemné s nimi tu hodinku a půl pobýt a rozhodně neztratíte chuť se za nimi podívat v nějakém pozdějším spin-offu. Ratner není loser a přináší do hry spoustu nových prvků (levelování postav je cool) a některé staré samozřejmě odnáší. Že to nebude v Singerově stylu bylo jasné už od začátku, ostatně od Mostowa taky asi nikdo nečekal, že to bude nový Cameron. V tomto směru sleduje X3 prakticky stejný evoluční vývoj jako Terminátor 2 vs. Terminátor 3. To znamená, že to rozhodně není žádná tragédie (naopak, naprosto poctivý letní blockbuster), ale pozvolna z toho vyprchala ona omamná mytologie. 70%. (12.05.2006)

Ratner výrazně nezklamal a ani nepřekvapil. V jeho podání se inteligentní komiksová adaptace s hutnou psychologickou základnou přetavila v neškodnou rodinou zábavu alá Spider-Man. Jenže stejně tak jako není Ratner Singer, tak má daleko i do Raimiho. Ratner má jediný, zato dost výrazný problém – naprosto neumí pracovat s emocemi. Pokud jde o efektní akci, je Ratner víceméně doma, ale jak jde o charaktery, je nejistý a výsledek je značně rozpačitý. Ratner bohužel nepochopil mnohé postavy, díky čemuž se občas některé charakterově mění prakticky z minuty na minutu a tak třeba po pár stylových větách náhle Wolverine vyšvihne heroický proslov, ovšem takovým způsobem, že se to k němu vůbec nehodí. Podobných „odboček“ je ve filmu až příliš mnoho. Scénář rozhodně měl potenciál a ani Ratner ho nedokázal naprosto zabít. Ale z každé druhé scény čiší průměrnost a některé vyšumí tak, až to zabolí. Nikoli ostudné, ale trestuhodně průměrné zakončení (22.05.2006)

Zo "zatiaľ" trilógie najslabší kúsok, ktorý ale s prehľadom uhasí chuť po poriadne chladenom, letnom, blockbusterovskom koktejle. Až na pár detajlov vzorový príklad dokonalej komixovej adaptácie, ktorá trochu "trpí" (z pohľadu diváka a hlavne kritika) svojími nadčasovými predchodcami. Rattner ruluje! (10.08.2006)

Kecy jdou stranou a začíná řežba. Pro někoho zklamání, pro mě vůbec. Trošku to ubírá na atmosféře, která se nesla předchozími díly, ale nemůžu si pomoc, mně se prostě ten ohnivý přeliv Jean hrozně líbil, Wolverine byl ještě drsnější než před tím (počáteční scéna s doutníkem prostě nemá chybu) a Magneto ukázal, jak se má správně jezdit na mostě :o) Pro mě jednoznačně nejoblíbenější díl :o) Jediné, co se mi nelíbilo, jak scénárista „vyjebal“ s Mystique :o( Věřím ale, že se vrátí :o) (06.06.2011)

Bryane Singere, nikdy ti neodpustím, že ses na "svoje" X-Meny takhle vyfláknul kvůli tomu teplouškovi v červených kozačkách. Brette Ratnere, nikdy ti neodpustím, jak jsi tuhle šanci provařil. Šmarijápano, a to to vypadalo tak nadějně...no, zas abych jen nekřivdil, v globálu je Last Stand slušný film a těží z potenciálu rozličných mutací taktéž hodně slušně. Jenže jako chystaný závěr legendární trilogie je to prostě provar! Ano, pár silných scén tu je, ale ŠLO TO SAKRA UDĚLAT LÍP, a ta, jež měla být tou nejsilnější, se mě opravdu příliš nedotkla. S Juggernautem je legrace, s Mystique moc ne, ale zato její postava prodělala slušný vývoj, Famke je naprosto zdrcující, ale...proč sakra vypadá jako Galadriel "passing the test"?? A proč největší bitevní scéna připomíná Matrix Revolutions? Osud matrixové trilogie sdílejí i X-Meni - třetí díl na úkor megalomanské řežby pohřbívá silné stránky svých dvou předchůdců, konec druhého dílu X-Menů byl pro mě naprosto zdrcující...tady je poslední scéna jako vystřižená z nějakého nedělně odpoledního selankového béčka, a může si Wolverine mít pejzy jak chce dlouhé. Tyler napsal svůj komentář den po tom, co jsme navštívili kino....u mě je to od zhlédnutí podstatně delší doba, ale dojmy přetrvaly, a nesdílíme jich ohledně X-Menů málo. Je to tak jak říká...průměrný řemeslník dostal do ruky skvělý materiál, takže dokázal vykřesat nadprůměrné dílo. I ten John Powell, schopný geniálních záležitostí jako Bourne Identity, tady komponuje jako by byl duchem nepřítomen. A co se ÚPLNÉHO konce týká...nevěřícný výraz přecházející do hodně negativních emocí. Konec, nazdar, 60%. (19.09.2006)