Obsahy(1)
Jeden z klasických experimentů slavného popartisty Andyho Warhola. Jedná se o statický snímek, ve kterém transvestita Mario Montez jí banán, což připomíná felaci. Film vznikl i v černobílém provedení jako MARIO BANANA II. (zdeny99)
Recenze (7)
Jestli se tohle považuje za nějaké umění, tak mi je těch lidí vážně líto. Kdyby ten banán ožužlávala, olizovala a jedla alespoň nějaká pěkná ženská, možná by to na mě alespoň nějaký dojem udělalo, ale tahle ani omylem. Andy Warhol byl pro mne ještě donedávna velkou neznámou, ale ani jeho Vinyl není nic světoborného a tohle už vůbec ne. ()
Užasný film. Do tohohle filmu jsem šel hlavně s tím, že chci vidět něco od Warhola a potom, že to ma jenom 4 minuty, takže je pravděpodobné, že to vydržím. Děj je vskutku velice složitý, dost ujětě vyhlížející transvestita jí banán. A jestli by se dalo o nějakém filmu říci, že nevystihl vůbec nic, a že mi vůbec nic nedal kromě pocitu ztracených 4 minut života je to právě tento snímek. Jestli jsou všechny mistrova díla taková tak raději ani nebudu sledovat další. Na tohle jsem holt asi ještě strašně mladý. ()
V šíři Warholových experimentů je Mario Banana bohužel opět staticky fádním filmem bez hlubšího obsahu i myšlenky. V jeho epicentru stojí mexický undergroundový transvestita Mario Montez (tento pseudonym si zvolil dle herečky Marie Montez, jejímž byl obdivovatelem), který se po tři minuty lascivně zakusuje do banánu. Snímek vznikl v roce 1964 ve dvou skoro totožných exemplářích, z nichž jeden je barevný a druhý černobílý. Fajnšmekři Warhola budou pravděpodobně nadšeni, mě osobně ovšem banán nechal chladným. ()
Původně jsem chtěl hodnotit jako naprostou zbytečnost, pak se mi to ale rozleželo v hlavě a došlo mi, že tenhle výtvor nelze nějak známkovat. Není mi ani tak jasné, čeho zde mělo být dosáhnuto - na jedné straně to vypadá, že se Warhol nudí a plýtvá tak filmovým materiálem (odpad!), ovšem z druhého úhlu pohledu se tohle dá brát jako satira, nebo chcete-li, výsměch surrealistickému či jinému abstraktnímu druhu umění (tady už prostě nevím, jak známkovat). Není bez zajímavosti, že mi toto asi nejvíce připomíná zdejší kritické komentáře k např. Lynchovým filmům, kde se objevují formulace typu "natočil bych to lépe" apod. Ale kdoví, třeba se mýlím i zde a je to celé jedno velké tajemství, které si Andy vzal do hrobu... ()
Priznám sa, že jednou z umeleckých záhad je pre mňa obdiv Andyho Warhola ako akéhosi výnimočného umelca, či experimentátora. Mne jeho filmy nepripadaly nikdy ani umelecké, ani experimentálne. Prostý statický záznam. Keby aspoň za niečo stál. Jediné zaujímavé sú také spojené kruhy, čo sa na začiatku objavia v obraze - zrejme ide o chybu filmového pásu - a zjavná patina 60. rokov. Jediné dôvody prečo túto lacnú symboliku nehádžem rovno do odpadu. ()
Reklama