Wolf Creek

Trosku podobne HOSTELU (2005), nie scenarom, ale tym, akym sposobom si vychutnaval hlavny zlocinec mucenie ludi. Zaciatok bol trosku zdlhavy, avsak neskor film pridaval postupne na plyn. Nastvala ma len jedna vec, aku sancu mali tie 2 zeny toho zlocinca zabit a nevyuzili ju, ale to by bol automaticky koniec filmu a to by ma nastvalo este viac. Radsej keby v scenari tato scena ani nebola a vrah mal byt vzdy o krok vpred, to by som viac privital. Nikdy nezabudnem na uzivatelku Madison, ako velmi lutovala, ze sa na tento film so mnou divala, ta si od nervov skoro vytrhala vsetky vlasy a to sa este na tento film tak strasne tesila :-)... 27.12.2009 _____ John Jarratt - (Mick Taylor) +++ Cassandra Magrath - (Liz Hunter) +++ Kestie Morassi +++ (Kristy Earl) +++ Nathan Phillips - (Ben Mitchell) +++ Phil Stevenson - (Mechanik) +++ Hudba: Frank Tetaz +++ (27.12.2009)

Tradícia vraždiacich maniakov, žijúcich kdesi v šírošírej pustine vznikla pôvodne v USA, kde osamotene stojace farmy s najbližším susedom na hony vzdialeným, nie sú žiadnou zriedkavosťou. Ak sa k spoločensky málo výživnému životu pridruží úplné osamotenie, k čudáctvu, alebo v horšom prípade k zatemneniu rozumu nie je nikdy ďaleko. Krajinou s podobne vyľudnenými priestormi je aj Austrália, kde tvorcovia filmu zasadili príbeh mladej trojice. Túžiaci zažiť dobrodružstvo, aspoň na čas ich vzďaľujúce od spútavajúcej prítomnosti civilizácie, vydávajú sa dve slečny a ich kamarát autom poznávať nehostinné vnútrozemie. Prvé kontakty s drsniackymi vidiečanmi a poznanie zvláštneho prírodného úkazu však čoskoro vystrieda až desivo reálna nočná mora. Vierohodný dej, zachytávajúci často skratkovité konanie človeka v život ohrozujúcej situácii, sympatická snaha aktívne konať s cieľom uniknúť, nevypovedané tajomstvá zostávajúce ako príjemne vzrušujúce otázniky po skončení (napr. skutočnosť, nakoľko celý dej zodpovedal skutočne prežitému a nakoľko bol fabuláciou jedinej preživšej osoby alebo čo bolo príčinou záhadného zastavenia hodiniek a znefunkčnenia motora auta). V tunajších komentároch toľko kritizovaná úvodná časť a následný zlom v deji, sa mne osobne páčil. Zaujímavo ukázal ako sa pohodové mladícke dobrodružstvo môže zvrtnúť doslova z hodiny na hodinu v príšerné jatky a ako všetka rozvíjajúca sa vzťahová interakcia, určujúca charakter prvej tretiny filmu, stráca akýkoľvek zmysel pri prostej snahe uchrániť si holý život. (18.04.2007)

Wolf Creek je rozhodně překvapivým hororovým počinem natočeným za minimální rozpočet v Austrálii. Začíná vcelku klidně, seznamovací rovinou, která sice není nesnesitelně nudná, ale jako zbytečná se rozhodně jeví. Autoři se nijak neobtěžují vytvářením charakterů k jednotlivým hrdinům a ani je nezajímá, jestli si je divák oblíbí nebo ne. V zásadě nám jen oznamují, že se jedná o mladé buřiče, který stejnak slouží jen k tomu, aby byli později povražděni. Podle toho vypadá i scénář, není sice kostrbatý, ale ani se s ničím nepáře, prostě jde přímočaře rovnou na věc. Prvních 45 minut se tak nakonec jeví jen jako způsob k prodloužení stopáže, která by jinak rapidně klesla. Když však dojde na věc, jsou konečně autoři ve svých vodách. K navození patřičné atmosféry režisér používá žánrová klišé, to mi ovšem nikdy nečinilo problém, takže jsem měl radost, že se po plytkém úvodu konečně něco děje. Brutalita, kterou během krátkého okamžiku nastolí ovšem zmizí stejně rychle jako se objevila. Nesvůj jsem se cítil zejména na začátku, když jsem ještě netušil, jakým směrem se bude příběh dále ubírat, jenže jakmile se hlavní hrdinka probere a vydá se na průzkum, tak všechno napětí zmizí. Může za to zejména přehrávání a scény, které jsou tu zejména jen na efekt, aniž by měly nějaký vnitřní potenciál. Zabiják je sice sympatický chlapík, ale nad průměr Wolf Creek nezvedá ani on, zejména způsob, jakým odpravuje své oběti a jak si s nimi pohrává ho likviduje. Ještě bych se rád zmínil o kameře: Exteriérové scény jsou boží, myslím zejména malebné záběry na krásy Austrálie, ale jakmile se tam zjeví naši hrdinové, tak svou krásu ztrácí. Selhání je hlavně citelné v detailech a polodetailech, které jsou ''fakt divné''. 60% (19.05.2006)

Wolf Creek zapadne do té kategorie filmů, na které si vyjma několika znalců žánru pár let po jejich vzniku nikdo nevzpomene. Je to dobře? Asi ano. Problémem Wolf Creeku je vlastně pouze jeho přístup, postrádající atributy filmové podívané a snažíc se působit bezmála dokumentárním způsobem. Rozdovádění teenageři nebo parta hláškujících drsoňů? Ne, ve Wolf Creeku se pohybuje trojice zcela obyčejných mladých lidí, jedoucích se bavit na vlastní pěst napříč Austrálií. Jsou uvěřitelní, chovají se uvěřitelně, ale nejsou zajímaví. Bude terorizérem maskovaný fantom, kamerou neodhalený zabiják, přerostlé zvíře či snad monstrum z kosmu? Ne, záporák je překvapivě postarší buran, vybavený turbovidláckou mluvou, nehezky velkým nožem, sbírkou aut po svých obětech, puškou a nepříjemnou vytrvalostí, s níž pronásleduje vyděšené chudáky (později pohřešované mrtvoly). Žádný excentrický zjev, ale vrah tak, jak je známe z novin - relativně normálně vypadající člověk. Dokud nedrží v ruce kudlu a nevypráví příběh bývalých nájemkyň svého obydlí. Morduje se ve velkoměstě, či podobně hustě osídlené aglomeraci, kde lze čekat pomoc a rozhodně nečekat útoky krvežíznivých magorů? Ne, pan magor loví v Australských pustinách, kde zakopnete o (živého) člověka jednou za uherák, poblíž místa, které přeci jen občas nějakého toho turistu přivábí. Největší klad Wolf Creeku je jeho nádherně syrová, autentická atmosféra, která s razancí rozjeté lokomotivy nastartuje během jediné chvíle, v níž se unylá první polovina filmu přelije do jatkovité poloviny druhé. Plus drsný závěr. Plus nervydrásající mučení. Plus perfektní napětí. Originální Wolf Creek příliš není, první půlku trochu nudí, zhruba v polovině si zaklepete na čelo u debilní scény s puškou a pro slabší povahy je v něm toho negativna přeci jen příliš. Na druhou stranu jde o řemeslně solidní thriller s výbornou atmosférou a fungujícím napětím. (26.12.2006)

K filmům „podle skutečných událostí“ jsem se již naučil přistupovat s jistou opatrností. Je velký rozdíl mezi takovým Pádem do ticha a Texaským masakrem motorovou pilou, ač se oba pyšní zmíněným titulkem. První danou situaci celkem věrohodně rekonstruuje na základě výpovědí dvou přeživších horolezců, druhý si z reality vypůjčil jenom postavu masového vraha, který si z lidské kůže šil slušivé oblečky, a na tomto faktu vystavěl co nejefektivnější podívanou. Wolf Creek leží někde mezi těmito dvěma přístupy. Má sice zdlouhavý úvod, ostatně jako všechny novodobé horory, ale já se u něj bavil od samého počátku. Vůbec mi nevadilo, že tvůrci neměli odvahu ani finance na devadesáti, nýbrž jenom na čtyřicetiminutová jatka. Prvních padesát minut je i tak napěchováno napětím. Tušil jsem, co přijde, že to nebude nic pěkného, ale netušil jsem kdy, proto ve mně i běžné zastavení u odlehlé pumpy vzbuzovalo touhu zařvat ať nevcházejí dovnitř, ať natankují a zdrhnou do civilizovanějších končin. Hlavní hrdinové mi na rozdíl od zmíněného TMMP (resp. jeho remaku) nebyli úplně šumák. Nejenže se nechovali jako naprostí primitivové, ale v těch nejkrizovějších momentech dokázali sebrat rozum (a usekané končetiny) do hrsti a jednat přibližně (přibližně!) tak, jak by jednal rozumný člověk v podobné situaci. Těžko říct do jaké míry to scénáristé udělali z úcty k obětem a do jaké míry se drželi reality, Wolf Creek je každopádně jedním z nejreálněji působících hororů posledních let. Prospívá mu natáčení HD kamerou, prospívá mu lidská zrůda z masa a kostí, prospívá mu i necenzurovaná porce násilí. 80% Zajímavé komentáře: choze, Radko, anderson (31.08.2006)