Reklama

Reklama

VOD (1)

Strhující souboj o korunu krále Formule 1... Velkolepý snímek Grand Prix bývá označován za jeden z nejlepších filmů ze závodního prostředí. Velkou oblibu si získal zejména díky jedinečnému pohledu do historie zákulisí Formule 1, královské disciplíny automobilového sportu. Režisér John Frankenheimer natáčel záběry pro svůj film během skutečných závodů, a proto se ve filmu objevuje spousta dobových detailů včetně tehdejších závodních hvězd a profilů evropských tratí. Rychlý střih a ohromující závodní scény včetně záběrů z vrtulníku představují strhující zážitek, za což byl snímek odměněn třemi Oscary v technických kategoriích za nejlepší střih, mix a střih zvuku. Příběh snímku zachycuje nelítostný souboj čtyř fiktivních jezdců, kteří jsou ve své touze po vítězství v Mistrovství světa ochotní jezdit na hranici svých možností a čelit riziku osudové havárie. Nesmiřitelná rivalita se navíc odráží v jejich neuspořádaných osobních vztazích. Hvězdnému mezinárodnímu hereckému obsazení vévodí Yves Montand a James Garner. (Česká televize)

(více)

Recenze (118)

Lacike 

všechny recenze uživatele

Famozny a ojedinely pohlad na Formulu 1 z cias davno minulych. Uvodny a zaverecny zavod je proste neuveritelna pecka. Nielen technickou kvalitou zaberov s ktorymi sa archivne mizerne TV zaznamy nemôzu merať, ale aj zvolenymi uhlami kamery, ktora vam dokonale sprostredkuju zazitok z jazdy v tychto doslova pojazdnych zavodnych rakvach. Skoda len, ze sceny famoznych automobilovych zavodov su vyplnene vatou jak z telenovely v ktorej sledujeme nudné a povrchne napisane tokanie zavodnikov so zenskymi polovickami. Jedina postava, ktora vo mne dokazala vyvolat nejake emocie, je hlavny hrdina. Ostatne postavy su prilis povrchne napisane figurky. Keby tato vata nezaberala tak vela miesta a skratila by sa minimalne o pol hodinu, tak by to mohla byt dokonala pecka. Bohuzial nie je. Ale pre fanusikov F1 je aj tak tento film povinnosťou. Skutocnu atmosferu zo zavodenia z tych cias to dokaze navodit ovela lepsie ako preceneny Howardov film Rivali. Na druhej strane ludia, ktorym F1 nic nehovori sa budu pri tomto filme neskutocne nudit. 7/10. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

John Frankenheimer zde ukazuje především režisérské mistrovství, které je prezentováno střihem, dvěma záběry nebo i více záběry v jednom okně a skvělou prací se zvukem. Jasně, to není jen jeho vina, ale měl vizi, která je z toho patrná - ukázat rychlost a její krásu stejně jako zhoubnost. A to se podařilo. Závodní scény jsou i po půl století úchvatné. ()

Reklama

Pierre 

všechny recenze uživatele

Automobilové závody mě vůbec nezajímají, ostatně jako jakýkoli jiný sport. Ačkoli má ve všech závodících scénách režisér Frankenheimer skvělé nápady (rozdělená obrazovka, vzpomínání závodníků při posledním závodů na chvíle s osudovými ženami), tak asi jako jediná závodní scéna  mě tady do očekávaného transu dostala ta, která byla zpracována originálně snově a Montand si při výkonu představoval svou milou novinářku. Naštěstí má tento film, co nabídnout i když zrovna nevrčí motory a nebojí se pokládat si i  otázky, jestli má takové závodění vůbec smysl a ukázat i jejich odvrácenou stranu. Bavily mě osobní linky trojice závodníků, kdy jednomu do života vstoupila možná nová naděje a další se snaží vrátit se na vrchol (jeden po vyhazovu a neúspěšném pokusu o reportování, druhý po úrazu.) Ostatně, i ty trochu nepochopitelné vztahové propletence nebyly vůbec špatné, bavilo mě je sledovat. Je zde obsažena i určitá psychologie, která se tady skýtala třeba  v pochybovačných otázkách, především ze strany Montandovy postavy, kterého trápí způsob jeho života, který ale nemůže a ani nechce měnit. Samostatným pokladem je zde původní krásně dochovaný  ČST dabing, který nebyl do roku 2019 vůbec nikdy (!) odvysílány. Mé oblíbené spojení Munzar-Montand se zde kona historicky vůbec poprvé a Štepánek, Štepnička nebo Eva Trejtnarová z Muže z Acapulca (!) nezůstávají pozadu. Zkrátka, ačkoli mě neberé téma, tak to byl pěkný film s poctivou šedesátkovou filmařinou a krásným dabingem navrch. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Záběry ze závodů nezestárly, jsou vskutku adrenalinotvorné, jen kvůli nim stojí za to tento film vidět. Ten příběh okolo, plný nyní někdy až směšně působících "psychologických sond" do myslí závodníků a jejich blízkých, notně zestárnul. Na jednu stranu je pln "kritiky" nesmyslného cirkusu F1, složeného z peněz, smrti a sexu (závěrečná scéna opuštěného závodiště, kde jen vítr prohání odpadky je příznačná i přízračná), na druhou stranu závodníky glorifikuje na způsob takořka válečných hrdinů. Slabé, ale přec jen 4*. ()

hanagi 

všechny recenze uživatele

Formule mě nebaví, a tak jsem alespoň doufala, že mě třeba zaujmou charaktery jednotlivých postav. Musím si k nim přece vybudovat nějaký vztah, když jim mám fandit a bát se o ně. Jenže všechny mužské postavy určuje jejich posedlost závoděním a víc se o nich nedovím. Jejich partnerky jsou na tom ještě hůř, jsou tam jen na okrasu (a Stoddardova manželka se svou „komplikovanou“ povahou k naštvání). Paradoxně tak musím nejvíce vyzdvihnout atmosféru závodů a dění okolo nich. To bylo alespoň filmařsky promyšlené. Pořád mě ale překvapuje, s jakou lehkostí se všichni vyrovnávají se smrtí. Jak rychle se oklepou z tragického úmrtí diváků anebo ze smrti jezdců. Ten závěr to vlastně výstižně shrnul - davy šílí, vítěz se raduje, bouchá šampaňské a za zády jim ještě stoupá dým ze smrtelné nehody… ()

Galerie (116)

Zajímavosti (37)

  • Další piloti F1, kteří se ve filmu objeví nejen za volanty vozů, jsou Američané Ritchie Ginther a Dan Gurney, mladičký Rakušan Jochen Rindt, Australan Jack Brabham, Švýcar Jo Siffert či Britové Mike Spence a Jim Clark. (Robbi)
  • Ve filmu po kolizi mezi vozy Pete Arona (James Garner) a Scotta Stoddarta (Brian Bedford) skončí vůz Pete Arona v moři i s jezdcem. Ve skutečnosti byl jediným jezdcem, který se v Monaku nedobrovolně vykoupal v moři Alberto Ascari v roce 1955, kdy při GP Monaka byl při výjezdu z tunelu oslněn sluncem a z následující šikany byl i s vozem Ferrari vymrštěn do vody. Utrpěl pouze šok a zlomeninu nosu. Bohužel čtyři dny poté zemřel na okruhu v Monze ve voze Ferrari při testovací jízdě. (xisp)
  • Italové režisérovi odmítli dovolit pracovat během Grand Prix Itálie, protože s postupem času si skuteční piloti stěžovali na rušivou přítomnost kamer. Režisér si okruh tři týdny po Grand Prix Itálie 1966 pronajal a dotočil na něm potřebné závody. Využil i původní klopenou dráhu, na které se jelo naposledy v roce 1961. (ČSFD)

Reklama

Reklama