U konce s dechem

Dramatický příběh s odlehčující romantickou dějovou linií, vyprávění o mladém muži Jesse Lujackovi, který si žije jen tak ze dne na den mimo běžnou realitu, baví se, užívá si lehkovážně života, i když za hranicemi zákonů, krade úspěšně pro výdělek automobily a nehodlá s tím rozhodně někdy v brzké době přestat, stíhání policií se štěstím zatím unikal, ale jen do osudného momentu, kdy při jedné z divokých jízd s čerstvě kradeným automobilem havaruje a v potyčce s pronásledujícím policistou ho smrtelně zraní střelnou zbraní, od té chvíle se z nevýznamného zlodějíčka stává vrah policisty a pátrání po něm graduje, ví, že je ztracen a záchrana únikem do Mexika je jen jeho spásnou fikcí, těžko může počítat s něčí podporou, s vrahem policisty nechce nikdo být nijak spojován, jeho šance se tak zmenšují a tragické vyústění událostí je zřetelně neodvratné. I přes spíše kritické přijetí, je to pro mne film zpracováním i obsazením dostatečně kvalitní, abych ho opět s potěšením shlédl. (29.07.2012)

Oproti francouzskýmu originálu mi tohle přišlo o něco svižnější a děj je víc souvislej bez nějakejch nesmyslnejch odboček. Na druhou stranu to postrádá tu atmosféru Paříže z přelomu 50. a 60. let a Richard Gere nesahá Belmondovi ani po kotníky. I když Belmondo v originálu taky nepředváděl zrovna životní výkon. Oba filmy jsou ve výsledku úplně jiný, ale (ne)líbily se mi asi tak stejně. (29.09.2013)

Godardov originál nepovažujem za žiaden dôležitý umelecký počin, ale to je vec názoru. Keď som dávnejšie videl jeho americký remake, tak som ani nevedel, že Godard niečo podobné natočil. Chcel som iba vyskúšať, či sa dá na tento Gereho film pozerať. Bolo to dosť na hrane a nekvality tohto filmu vychádzali nie z neschopnosti natočiť solídny remake, ale z neschopnosti scenáristu a režiséra vtiahnuť diváka do zmysluplného príbehu, ktorý by 20 rokov po jeho vzniku nepôsobil smiešne. (11.01.2013)

Americký divák sice v drtivé většině na evropskou resp. světovou kinematografii zvysoka kašle, nicméně americká studia pozorně sledují, co by se dalo zpeněžit, a s oblibou dělají remaky úspěšných, především francouzských, snímků. Jejich verze mají obvykle hodně daleko ke kvalitě svých vzorů, ale americké publikum ocení přítomnost známých tváří a americké angličtiny. Godardovi šlo pochopitelně o něco úplně jiného než jeho americkému protějšku. Označení "krimi" je celkem zavádějící, stejně jako přítomnost členů galerky na plátně, protože režisér točil psychologické drama a šlo mu o charakter jeho hrdinů, nikoliv o nějakou akci. V americké verzi zůstaly sice základní historka i její postavy zachované, ale stal se z toho běžný produkt masové kultury, tuctová záležitost s nádechem romantiky, která nemá s myšlenkovou hloubkou své předlohy téměř nic společného. Pokud se vám líbil původní Godardův snímek, nepokoušejte se o zhlédnutí remaku a platí totéž i naopak. Oba dva filmy mají úplně jiné publikum. Rozdíl je pochopitelně i v přístupu herců, Belmondův grázlík představoval úplně jiný typ hrdinů než byly jeho pozdější sympatičtí dobrodruzi a Gere postrádá jeho charisma i herecký rejstřík. Celkový dojem: 40 %. (06.06.2011)

A já jako jeden z mála Belmonďáka přehlasuju. I když nechám stranou dabing (Vetchý na Gerea může vypadat podivně, ale Gere tady má hrát floutka, a to Vetchý zvládá na výbornou), který v původním francouzském filmu body výsledku sebral, prostředí bazénů, californských barů a taky nádherná a nahá Kaprisky prostě ten černobílý flíček, kde se pořád vůbec nic nedělo, akorát mluvili "vo tom", válcují na celé čáře. Upřímně, je málo scén a filmů, v nichž je VK takhle sexy. Nic to nemění na tom, že tenhle film je rozhodně povrchnější a méně cílící do hloubky společnosti, než originál z Francie. (21.03.2016)