Nevěrná

Diane Lane je opravdu kočka a moc jí to tam slušelo, takže erotické sceny byly snad tim jedinym, proc jsem se na to dival. Ale její tzv. oscarovy vykon jsem nevidel... Pro zacatek to vypadalo dobre, ale jak se do toho oprel Gere, slo to pryc. Je to jiste vynikajici herec, ale tahle rola mu proste nesedla, neumi hrat usedle tatiky, starajici se o klid rodiny. Adrianovu tvorbu nepovazuji za nejlepsi, ale erotika mu opravdu jde. (27.01.2008)

Ač nejsem Lyneova fanynka (může vůbec nějaké mít?!), ani nefandím erotickým thrillerům (stopáž tohohle dílka opravdu vzrušující není), tak mě tento film zaujal. Už jen z toho důvodu, že se v něm víc děje než tlachá ve stylu "Miluju tě!", "Miluješ mě?". Nic vlastně není komentováno, jak se často stává u daleko horších snímků, mimo jiné hlavní hrdinka působí dost přesvědčivě (o to horší je to u Gera, ten je až příliš kladně uťápnutý). Co už tak moc přesvědčivé není, je vyhrocení celého jakoby trojúhelníku. Škoda, mám za to, že se film slibně rozjížděl a skončil v předvídaných klišé. (17.01.2004)

Věrnost neroste na louce ani nepadá z nebe - je dílem charakteru, aneb kterak se Piggy Eye Ríša nesrovnal se skutečností, že v krámě jsou dva mlsní kocouři.. Dokud se parohatý manžel nechopí těžítka, je Lyne na poli vztahového dramatu o Vášni vodící slepého koně jménem Rozum dokonale poutavý (D.Lane ten nerovný souboj ztvárnila docela přirozeně), nicméně následný přestup na vlak detektivního thrilleru byl jako prudké stoupnutí na brzdu. Alespoň že zastavili u policejní stanice a popřemýšleli, jaká barva jim svítí na semaforu zvaném Život.. (08.04.2015)

Ve srovnání s Chabrolovou Nevěrnou ženou má Lyneův film mnohem silnější erotický náboj. Také citové utrpení hlavních hrdinů se mi zdá výraznější. Není možné říct, který film je lepší, protože oba mají něco do sebe. Chabrolův je diskrétnější a tajemnější, Lyneův vášnivější a otevřenější. Jsem ráda, že jsem je viděla v tomto pořadí (nejdříve starší film). V opačném pořadí by na mě asi tolik nezapůsobily. U hodnocení zůstanu nad průměrem u obou. (02.05.2017)

Vdaná, šťastná, finančně zajištěná. Když jí ale cestu zkřížil přitažlivý mlaďoch, vše výše spokojené bylo jen zdánlivě. Americká studie nevěry? Její devastující následky? Vypořádávání se se ztracenou důvěrou? To jsou témata pro rutinéra a kýčaře Adriana Lynea, jehož ponaučení jsou jak z magazínu pro naivní ženy středního věku, ale berme to tak, že je to většinou solidně natočené a slušně zahrané. Na tenký led se pustil už v Neslušném návrhu a Osudové přitažlivosti, efektně to zabalil do melodramatu i thrilleru. Nebyla to žádná sláva, ale třeba v případě záletného Michaela Douglase, si myslím, držel diváka ve slušivém napětí. Harmonickou rodinu nyní naruší přitažlivý Francouz, respektive odřená kolena a její chuť zkusit něco neprobádaného. Nebrání se moc zdatně, prostě do toho velmi rychle spadne. Jenže pracovně úspěšný manžel není žádný slepý idiot. Když pak u milence objeví jeden suvenýr, rozpoutá to v něm tak trochu jiné emoce. Párkrát se ušklíbneme, párkrát nelichotivě usmějeme, ale vesměs doklopýtáme do finále bez výrazných ztrát kytiček. Samozřejmě o nějaké velké psychologické drobnokresbě nemůže být řeč, zvlášť v druhé půlce přešlapujeme místy až neobratně, divákův zájem ale úplně neopadá. Diane Lane protichůdné emoce dokázala herecky ustát, Richard Gere se snaží, ale a) tentokrát postrádá jeho typicky okouzlující výraz, b) jeho postava není úplně věrohodná. Olivier Martinez nezaujme vůbec. Lyne se znovu vyžívá v docela (na hollywoodský biják) otevřených erotických scénách, obecně se ale drží zkrátka, což je tentokrát možná jen a jen dobře. (21.05.2016)