Želvy mohou létat

Je to smutný film o smutných osudech, který má několik opravdu velice silných scén. Třeba týrání toho prťouse mi bylo fakt fyzicky nepříjemné. Mezi těmihle scénami je ale strašně moc nudy, kdy se spolu neustále místní Arabové baví o nesmyslech. Abych řekl pravdu, vydržel jsem to asi do půlky, pak jsem skočil na pár scén ke konci, abych věděl, jak to s hrdiny dopadne (a teda uznávám, že konce stojí za to, protože je hodně krutej). (03.05.2012)

Film z tohto regiónu je jedinečný nie len pre nefalšované výkony detí, ale aj pre veľmi dobre spracovaný osud o beznádeji tamojších bohom zabudnutých deciek. Ohromujúco autentické výkony malých-veľkých hrdinov a pritom ich tiež veľmi hodnoverný srdcervúci úzkostlivý príbeh si určite zaslúžil všetky tie ocenenia. Veľmi krutý film, v ktorom niektoré momenty ma budú ešte dlho prenasledovať hlavne ten onemujúci a otriasajúci záver, keď ani slovko zo seba nedostanete. (21.06.2011)

Síla tohohle filmu je především v tom, že ukazuje místa a osudy, který jen tak někde neuvidíte. Válka je tady na míle vzdálená a přesto je blíž, něž v jakýmkoli jiným filmu. Samotnej příběh sice nijak převratnej není a mně osobně v něm chyběla scéna, která by mě posadila na zadek, ale jako znepokojující pohled na dětství z úplně jiný stránky, než z jaký ho známe my, film rozhodně stojí zato. Silný autentičnosti navíc výrazně přispívaj i výkony jednotlivejch dětskejch (ne)herců. Na tomhle filmu nehodnotím ani tak jeho obsah, ale spíš oceňuju to, že mi zajímavou formou zprostředkoval náhled na věci, o kterejch jsem dosud jenom slyšel. A za to má u mě kladný hodnocení. (23.04.2011)

Válka si oběti nevybírá a příběh dětí uprchlíků ve válkou zničené oblasti na mě zapůsobil. Ale to nemůžu úplně říct o filmu jako celku, protože zejména první polovina byla na můj vkus celkem rozvleklá. V druhé polovině už je dost dramatických momentů, které člověka chytnou za srdce, ale jako celek za 3,5*. (24.03.2008)

Snímek, díky kterému si vážím svého „písečku“. Syrová ukázka toho, že může být setsakramentsky hůř. Vidíme děti bez rodičů těžko se vyrovnávající z jejich ztráty. Sirotky, z nichž jen malé procento nepřišlo o nějakou tu končetinu. Ti, kteří musí pod vedením chlapce přezdívaného Satelit sbírat nášlapné miny, což tvoří jejich jedinou obživu a vystavovat se tak každodennímu nebezpečí. Jsme zavedeni do míst, kde děti obstarávají práci za dospělé, předčasně dospívají a jejich dětsví je nenávratně odváto. Do žil je nám městnána krutá realita, která není nijak příjemná. Jsme v zemi, kde je vysoká cenzura a cena informací je nevyčíslitelná....Na trzích se místo chleba a jiných obvyklých potravin prodávají zbraně viděné v rukou dětí častěji než-li hračka. Objevuje se zde dívka se sebevražednými sklony, kdy mi při vzpomínkách na krutost vojáků doslova naskakuje husí kůže. Při scéně, v níž se Satelit pokouší zachránit malého chlapce před nášlapnou minou, mi v žilách tuhne krev. Obyvatelům nezbývá nic, než naděje, jenže po příchodu amerických vojsk záhy zjistí, že se nic nezmění. (01.03.2008)