Shutter

Tak zase jedna japonská duchařina, která má, tuším ,už opět americký remake. Jelikož ani tímto snímkem jsem nebyl kdovíjak nadšen, tím americkým si snad ani nebudu kazit náladu. ohužel ani příliš strašidelné v klasickém slova smyslu, i když něklik opravdu solidních scén tam bylo. Nejhorší bylo to, že jsem se neleknul toho co jsem viděl, ale spíš zvukového efektu, který se na mě z nenadání vyvalil z repráčku, když jsem to zase ztlumil, nebylo slyšet slova (ne že bych tý hatmatilce rozuměl. Aspoň, že se daly skoro všechny lekačky předvídat, tak jsem všas ubral hlasitost. No nic, je to prostě jen takovej průměr, viděl jsem lepší :). (05.08.2008)

Průměrná asijská duchařina s dlouhovlasým bubákem, co nemá klidu po smrti. Tedy ne že by byl po smrti bubák, nýbrž tělo, co kdysi duch, a nyní bubák, obýval. Film staví na lekačkách, při kterých se tříská do puklic, aby divák nadskočil co nejvýše. Jenže s každou další scénou se napětí vytrácí a lekačky přestávají fungovat. Přesto pár scén potěší, zjm. ty, kde se napětí vytváří - úprk v autě, hledání bubáka pomocí polaroidu v bytě, pátrání mezi mrtvolkami naloženými v lihu. Ovšem umyvadlová scéna byla k pousmání. K tomu si ještě překladatel titulků popletl kudlanky se sarančaty, což je trestuhodné... Zlatá stará gotika. (13.04.2018)

Fotograf Tun srazi autem na silnici nahle se objevivsi postavu. Telo se nehybe a mladik ujede zbabele pryc. Nejaky cas pote se na jeho fotografiich zacnou objevovat divne stiny. Jeden ma tvar obliceje. Nebude to dlouho trvat, a Tunovi a jeho pritelkyni bude pekne horko.. Thajsky Shutter patri mezi absolutni spicku asijskych ducharskych horroru. Originalitou zrovna nesrsi, dej je docela predvidatelny, ale to hrave prebiji zpracovanim a na pomery zanru silnym pribehem. Temer vsechny lekacky jsou vytecne (pri nekolika z nich se mi hruzou jezily chlupy na tele), tradicne vlasaty duch poradne desivy, atmosfera hutna, herci dobri a vizualni zpracovani na patricne vysi. A ten neskutecny zaver.. Ten patri mezi nejsilnejsi, co jsem kdy v horrorech videl. Jakostni ducharina. (30.08.2005)

Po dlouhé době jsem si zase pochutnal na nějakém hororu (myšleno horor a ne nějaký thriller s jednou lekačkou). Na tomto faktu nic nezmění ani skutečnost že jsem jako první viděl americkou předělávku. Ta mě sice ničím neoslnila a jako největší slabinu jsem spatřoval velice slabé herce. Tady je to úplně jiné kafe a hodně lituju že zápletku jsem dopředu znal. Thajská Clona má správnou duchařskou atmosféru, kterou se snad může pochlubit jen Kruh. (14.07.2010)

Trvalo to sice asi 5 dní, ale nakonec jsem se k závěrečným titulkům dopracoval. Tedy abych to uvedl na pravou míru. Na film jsem se nedíval 5 dní. Vlastně díval, ale každý den jsem filmu věnoval asi 20 minut, než jsem zdárně usnul. To kvůli tomu, že jsem se pro sledování rozhodl výhradně ve večerních hodinách. Těch 20 minut bylo většinou příjemných. Sice jsou naši dva milí hrdinové sakra nesympatičtí bastardi, ale zato mrtvolka je nasnímána velmi pěkně a o mrazení v zádech tedy mohu klidně mluvit. Dokonce mohu nějaké to slovíčko prohodit o častém mrazení v zádech. Příběh samozřejmě není doveden do žádné geniality, ale je v něm několik né úplně očekávatelných momentů. Takže celkově bych to viděl na jasné 3*. (16.09.2012)