Horská hlídka

Scénář: Chuan Lu .. Kekexili, to jest tibetsky „Krásné hory a dívky“. Pro nezúčastněného pozorovatele lze opravdu spatřit v těchto vysoce položených horských planinách určitou surovou krásu, ovšem jinak se jedná o převážně nehostinné a kruté místo, kde především platí zákony přírody. A to i v době, kdy přirozený kolorit naruší člověk a jeho honba po penězích. Polodokumentární formou zahalený konflikt dobra se zlem - skupinou lovců na straně „zlých“ versus samozvanou horskou hlídkou na straně „dobrých“. Vedle nich stojí ústřední postava děje - novinář, následný to zprostředkovatel hrůzných událostí okolnímu světu, který tvoří samostatnou třetí stranu. Ve spojení s neovladatelnou přírodou je vyprávěný příběh krutý a ne ke všem spravedlivý. Rozhodně však zajímavý, nejen pro zapřísáhlé ochránce přírodního dědictví. (16.03.2007)

Obětovat svůj život ve prospěch přírody a záchranu antilop – to je smyslem jejich života. Jediné co jim pomáhá je naděje, odhodlání, protože to ostatní nemají. Peníze, porozumění, oporu – to vše jim chybí. Naděje svitne až v okamžiku, kdy se do jejich hlídky přidá nový člen v podobě novináře, který má za úkol napsat článek o jejich „povolání“ a možná jim tak i pomoci a částečně se podílet na záchraně toho, co z této krajiny ještě zbylo. Nikdo z nich však netuší, že se chystají na výpravu, kde bude potřeba i obětí, aby jejich přání a prosby byly vyslyšeny Syrový snímek, založený na základě skutečných událostí, vás možná přiměje zamyslet se nad hodnotami lidského života a určitě ve vás zanechá spoustu smíšených pocitů. (28.01.2006)

Potenciál tohoto snímku je obrovský. Film je emociálně nabitý až k prasknutí, exteriéry jsou nádherné, takže nechválit kameru by bylo ignorantské (to už snad zkazit ani nešlo), příběh nenudí a posouvá se kupředu bez zádrhelů. Skromný hudební doprovod skvěle doplňuje to, co lze vidět na plátně - chlad, prázdnotu a smrt. Přesto je ale patrné, že se nejedná o tradiční film, ale o jakýsi druh pseudodokumentu, který nikdy nemůže fungovat ani jako dokument, ani jako dobrodružný biják. Jako pěst na oko pak například působí tříminutový náhled do soukromých vztahů členů hlídky (tedy pokud ten jeden náhled globalizujeme na hlídku celou, což je nám slovně ve filmu naznačeno). Navíc filmu ubírá na sympatiích to, že vzniká teď. V době kdy už vše odeznělo. Kdyby se snažil na problém upozornit a vznikl v roce 1995, pak bych smeknul. Takhle slyším cinkat penízky, neboť o oslavnou ódu na tuto hlídku se nejedná ani náhodou... [leden 2007] (31.01.2007)

Naháňačka v takých výškach (okolo 5000 mnm) spôsobuje zástavu dychu nielen strážcom antilop, ale aj prenasledovaným pytliakom. Príbeh - paradokument, v ktorom sa následkom dlhodobého pobytu v pásme riedkeho vzduchu vykašliava krv, každá zo strán má svoje obete i motívy. Jednoznačnosť postavenia dobra a zla nie je priezračne čistá. Ale ako hovorí jedna z hlavných postáv: "Môžeš mať ruky a tvár špinavú, ale srdce je čisté." Príbeh zachytáva novinár z Pekingu, ktorý fascinovane sleduje dej ako zo špinavého vysokohorského westernu. Hlad nútiaci horalov (bývalých pastierov) k pytliactvu, na druhej strane snaha strážcov zachrániť živočíšny druh. Častejšie ako pobehujúce stáda, ale bezmocne sledujú pláne stoviek supmi vyzobaných kostier tibetských antilop. Minimálne vybavenie (kdeže goretex), mesiace meškajúce výplaty a neustále ohrozenie života. Napriek tomu sa neustále vracajú na náhornú plošinu, ktorú si zamilovali. Autentickosť podporujú vierohodní, vetrom ošľahaní naturščici, miestami roztrasená kamera, časté nezaostrenie záberov. Drsné, prirodzené, pôsobivé, smutné. (03.12.2005)

Netušil som do čoho sa púšťam, “Horská hliadka” bola pre mňa výstrelom na slepo. Horory (k tým sa už čoskoro vrátim formou “maratónu”), krimi, dokumenty, drámy - to áno, ale pustiť si film o záchrane antilop v divočine? Skutočne neviem čo ma to napadlo, asi mi nadobro jeblo, no v prospech snímku hovoril (asi) fakt: “podľa skutočnosti”, či údajná drsnota prírodných podmienok, počas ktorej sa príbeh odohráva a samotné, vysoké hodnotenie, ktoré môže kadečo naznačiť. Nič som si nesľuboval, len som si chcel snímok “užiť”, respektíve sa vcítiť do postáv, ktoré si dali jasný cieľ. Po dnešku viem, že prírodopisné dokumenty sú rovnako nie pre moju osobu, ako filmy s obdobnou tematikou, i keď bude obsahom akákoľvek akcia medzi dvoma znepriatelenými tábormi. Forma si ma nezískala, emócia žiadna, nie je to klasický snímok, nebodaj dráma, ktorá si Vás získa a následne doslova vypľuje rozžvachlaného. Nič pre mňa, takýto skoro dokument s obdobnou tematikou ide úplne mimo mňa. Odtrpené .. (12.02.2021)