Reklama

Reklama

Jubileum

  • Sovětský svaz Jubilej (více)
všechny plakáty
Sovětský svaz, 1944, 41 min

Obsahy(1)

Středometrážní sovětský satirický film podle stejnojmenné aktovky A. P. Čechova. Základem dějové osnovy je příprava jubilea. kterým má banka oslavit patnáct let svého trvání. Ale dva nejdůležitější činitelé této slavnosti, účetní Chirin, který pracně sestavuje bilanci, a předseda správní rady Šipučkin, který má tuto bilanci přednést, jsou doslova utýráni dvěma ženštinami neustálým tlacháním paní Šipučkinové a babkou Merčutkinovou, která neoblomně otravuje žádostí, s kterou banka nemá co dělat. Jubileum ztroskotává a končí fiaskem. Film je plný jiskřivého humoru, ostré satiry i vynikajících hereckých výkonů a jistě potěší srdce každého diváka. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (1)

ripo

všechny recenze uživatele

V roce 1944, kdy Sovětská armáda dobíjela fašistického nepřítele, celá sovětská země vzpomínala čtyřicátého výročí úmrtí velkého klasika ruské a světové literatury Antona Pavloviče Čechova. Při této příležitosti byl natočen hraný film podle předlohy stejnojmenné Čechovovy jednoaktovky, která se nikterak neliší od jeho známých krátkých povídek, jež na počátku své literární dráhy uveřejňoval v humoristických listech. Je v nich, někdy až groteskní formou, napadána tehdejší ruská společnost se vší svou přetvářkou a hloupostí a především se svým množstvím přiživnických typů nejrůznějších druhů. O problému veselohry v naší společnosti bylo popsáno již mnoho papíru a proneseno mnoho slov. Tento film nám jasně ukazuje jednu z možných cest oživením národní klasiky. Film nám dokazuje, že satiře klasiků ještě osten nezpuchřel, naopak, že v nových podmínkách nabývá tato satira nové aktuálnosti. Jen se podívejme kolem sebe, kolik je u nás ještě lidí, jejichž životním krédem je krédo páně Šipučkina z tohoto filmu doma mohu žít jako měšťák v jakékoliv špíně, ale v zaměstnání musí být všechno nejlepší, velkolepé. A kolik je u nás takových Šipučkinových, které svým prázdným tlacháním otravují druhé a zdržují je v práci. Stejně bychom mohli hovořit i o ostatních typech tohoto filmu. Ještě o jedné věci je třeba promluvit o uměleckém mistrovství autorů filmu. Je to jak scénárista, tak režisér, kteří dovedli zpracovat tuto Čechovovskou divadelní látku beze stopy po divadelnosti, aniž si pomáhali lacinými a násilnými efekty povrchní "filmisace" látky. Ale především je třeba vysoko vyzdvihnout výkony herců, představitelů skvělých tradic ruského herectví se známým žákem Stanislavského V. Toporkovem v čele. Byly doby, kdy tato škola byla u nás vydávána za školu naturalistickou. Film nám jasně ukazuje, jaká to byla pomluva. Vždyť hra těchto herců nemá nic společného s naturalismem, naopak to je realistická hra nejčistšího typu, hra, která dovede vyvolat bouře smíchu u diváka, aniž se uchýlila k lacinosti nebo formalistickým „špílcům". Film „Jubileum" je filmem potřebným. Potřebným proto, že našim divákům dá to, po čem neustále volají humor, plný ostnů, které jistě píchnou do živého. Filmový přehled 40/1952 ()

Reklama

Reklama