Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Inscenace na motivy povídky Myšky spisovatelky B. Benešové vypráví o prvním místě mladé učitelky Jany, kterou rodinné důvody zavedou do malé vesnické školy. Jana je čistá, nezkažená bytost a v konfrontaci s ní vynikají negativní vlastnosti postav, reprezentující mravy té doby. Střetává se se světem šosáctví a konvence, citové chudoby a životní prázdnoty... Po absolvování školy se Jana (L. Šafránková) vrací do rodného města, kde jí otec (V. Ráž) sděluje, že se znovu ožení. Jana pochopí, že se jí „nová matka“ – Žofie (D. Syslová) chce zbavit. Zařídila jí místo učitelky ve vesnické škole. V doprovodu otce se tak vydává na nové působiště do zapadlé vesnice Lučiny. První dojmy jsou rozpačité. Vesnice žije jiným rytmem než město, nikdo nemá čas novou učitelku přivítat. Jana naráží na místní zvyklosti i falešnou morálku… (Česká televize)

(více)

Recenze (16)

Hombre8 

všechny recenze uživatele

Inscenace s velkým potencionálem, i když trochu nudná. Původní název Myšky by byl jistě přiléhavější, Splynutí duší moc nechápu. Hezky zpracováno a odehráno. V dnešní době ale patrně zůstane zcela nepochopeno, bo tak jak se chovali záporáci, jest v současnosti norma. Naopak kladné postavy za naivní hlupáky jsou. Hrůza, kam se posunul za sto let mrav. ()

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Někde se naprosto zbytečně kecalo. Tedy mimo mísu. Měl jsem nachystanou dvacítku, ale protože mi to přišlo nedodělané, nedávám nic. Prostě usekli konec, aniž se divák dozví, jak dopadl vztah Žofie, Urban, Janin otec. Tak s tím běžte vážený pane režižére do … A nezachránila to ani Miluška Šafránková. ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Libuška Šafránková je v roli mladinké učitelky úžasná, Jana nastupuje na své první místo tak trochu z donucení, její tatínek se bude znovu ženit a macecha ji v domě nechce, nutno říct, že mi Dana Syslová svou proměnou vyrazila dech.. No a nemohu nezmínit Svatopluka Matyáše, rozporuplnou postavu správce zvládl na výbornou.. Každopádně se jedná o zajímavé drama k zamyšlení.. ()

farinelli77 

všechny recenze uživatele

Televizní, málo známý barevný klenot, který diváka kromě hereckých výkonů potěší také mnoha exteriérovými scénami, což nebývá u inscenací vůbec obvyklé. Co ale bohužel obvyklé bývá, je čas nasazení do vysílání. Ani 145. výročí narození spisovatelky Boženy Benešové nepřimělo Českou televizi zvolit vhodnější dobu než 6.50 v neděli ráno, zatímco odpoledne běží tisíckrát opakované pořady. Inu, hlavně, že povinnosti bylo učiněno zadost... Pozn.: Scénář podle povídky Myšky napsala Věra Kalábová! Ondřej Vogeltanz byl dramaturgem. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Jednou z nejvýraznějších a nejzajímavějších žen - spisovatelek přelomu devatenáctého a dvacátého století bezesporu byla Božena Benešová, jejíž význam pro českou literaturu je dnes bohužel přehlížen a opomínán. Námětem povídek, které tvoří jádro jejího díla, je kritika měšťanské morálky a citové strádání mladých hrdinů, kteří vstupují do života plni ideálů, víry v lásku a spravedlnost, ale brzy jsou z ní vyvedeni poznáním kruté reality. Deziluze těchto mladých lidí nebývá vždy tragická, přesto činí základní rysy literárního díla Boženy Benešové. Povídka Myšky odstrašujícím způsobem ilustruje venkovské prostředí, zalknuté v dusivé, nepřátelské atmosféře těch, kteří své životy ztratili vlastně ještě dřív, než je začali vůbec žít. Televizní inscenace v režii Jana Matějovského sice ignoruje původní, mnohem tragičtější závěr, ale na druhou stranu nabízí přehršel skvělých hereckých výkonů v čele s mladinkou Libuší Šafránkovou, která tehdy nacházela pole své herecké působnosti především v rolích spanilých dívek i mladých žen. K mimořádným okamžikům tohoto televizního díla lze přiřadit i o něco skromnější kreace Vladimíra Ráže, Dany Syslové, Svatopluka Matyáše a překvapivě také Václava Švorce a Vlasty Vlasákové, herců, jejichž umělecký kredit ulpíval většinou na povrchu prorežimní kulturní scény. Vnímáme-li tuto brilantní televizní hru nejen jako zdařilý přepis klasického literárního díla, ale i jako plnohodnotné uplatnění nejvýraznějších představitelů tehdejší divadelní, filmové, televizní i rozhlasové Thálie, nemůžeme být zklamáni a zarmouceni. Naopak. A najdou-li se ti, jimž takto strávený čas připadá zbytečný a dle některých hodnocení až zhnusující, lze je jen důtklivě upozornit na vlastní prázdnotu, díky níž se okrádají o skutečně umělecké zážitky. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (1)

  • Obraz v salónku u správcových, který je i ústředním motivem celého filmu, je „Splynutí duší“ z roku 1896 od Maxe Švabinského. (ArthasKarfa)

Reklama

Reklama