Dostaňte agenta Smarta

Je to tak trochu jako pilot k televiznímu seriálu, ale jinak to funguje, jak má. Segal moc nezvládá akci v interiérech (podivné nasvícení a možná i zbytečně rychlé střihy), zato akce ve venkovním prostoru, tam se cítí doma. U hlavní postavy mi je sympatický fakt, že na rozdíl od typově podobných postav není Smart naprostý idiot (naopak umí lámat ruce stejně dobře, jako kdokoli jiný), jen prostě čas od času není úplně ortodoxní a nemůže chybět pověstná smůla. Ke čtyřem hvězdičkám mi tam chyběl lepší záporák, tři mi zase připadají málo, protože jsem se skutečně ani jednou nenudil. Jdu na 70% s tím, že by mi vůbec nevadil za rok nějaký ten sequel… (01.07.2008)

„Neodsudzujem ťa. Jednoducho sa pýtam.“ V podstate to isté, čo JOHNNY ENGLISH: neveľmi dobrá paródia na bondovky s veľmi dobrým komikom bez dobrého scenára. Pokiaľ sa riešia zákulisné veci špionážnej organizácie (kto nechal v kopírke zaseknutý papier?), je to vtipné. Akonáhle sa rieši samotný prípad, ide to razantne dole. Ešte horšie sú romantické pasáže (skutočne nikdy neuverím, že by spolu skončili tak odlišní ľudia, ako sú Steve Carell a Anne Hathaway). Finálna akcia ma potom už len definitívne donudila k záverečným titulkom a bol som rád, že nevznikla dvojka. Každopádne, zopár scén malo niečo do seba (prerušované močenie, chlap v strome, „Nabudúce si vezmi SVOJ mobil.“). Nudu zlého scenára a často bezradného Carella (ktorý je vraj majster improvizácie, ale toto nemal šancu utiahnuť napriek tomu, že si sem dotiahol dedka z MALEJ MISS SUNSHINE Alana Arkina, s ktorým vtedy boli takí fantastickí) dokáže zahnať len nabúchaný kasting (Nate Torrence, Terry Crews, David Koechner, The Rock) a vtipné dialógy („To je tvoj názor.“ – „To nie je môj názor, ale lekársky fakt.“) a hlášky („Nechcem, aby ste sa mi tu bili kvôli kopírke. To robia v CIA.“). (28.05.2011)

Smart. Maxwell Smart. Několikátá a určitě ne poslední exhumace agenta číslo 86 mi někdy před půlkou přišla, jako bych byl zrovna u jeho předmluvy k osmi set stránkové analýze věnované nadýmání severokorejského vůdce Kim Čong-ila pekařskými výrobky s vyšším obsahem kmínu, ale směrem k blížícímu se konci jsem tomu přišel alespoň částečně na chuť. Současná oblíbenost S.Carella je mi záhadou, už jen proto, že jako muž jednoho výrazu recitující repliky ze scénáře jen kopíruje herecký projev L.Nielsena, jenž se taky spoléhal na seriózní tvář za každých okolností (i kdyby za ním na pozadí rostl atomový hříbeček, kterému před chvíli skončila Beethovenova Óda na radost), ale byl přitom tak nějak zábavnější. Vzhledem k opakovaně preciznímu výkonu představitele padoucha Siegfrieda je nejvyšší čas vytáhnout ze šuplíku zaprášený scénář k obskurnímu filmu o sourozeneckém triu nepolapitelných krvelačných nacistických upírů ve službách Třetí říše, jenž po nocích vysává spojenecké armádní špičky. Takové Stmíváni určené pro podzim středního věku a s o něco více homosexuálním podtextem. V hlavních rolích Terence Stamp, Udo Kier a Christopher Walken, pracovní název: “Die Vampire Brüder - Ziel: Churchills Arterie“. (18.04.2011)

Podařená komedie, dokonce ani Carell mi nevadil a to ho nemám moc rád. Některé situace vypadaly jako doslova okopírované z Bonda (pochopitelně), Johnny Englishe nebo Austina Powerse. Třeba Zohan se mi líbil víc, Smart se držel při zemi, mohlo to být bláznivější a obsahovat míň klišé. Ale dobře se na to koukalo, to určitě. 70% (21.10.2008)

Vkusná parodie na špiónské filmy je nedostatkovým žánrem – tahle vznikla na základě populárního seriálu z 60.let (prsty v něm měl mimo jiné i Mel Brooks), který se v našich končinách nikdy moc neuchytil, ale za oceánem platí za kultovní televizní záležitost. Jistý upozaďovaný agent-analytik sice nebyl až takový debil, ale jeho špionážní schopnosti stály za starou belu, takže jeho úspěchy byly spíše zásluhou štěstí a umu ostatních agentů (především krásné agentky 99 – tady v podání regulérní kočky Anne Hathaway). Zábava to je, ale je jí pohříchu málo. Respektive pouze v situacích, kdy kolem figurují vedlejší postavy nebo když je Maxwell Smart nablízku sličné kolegyni 99, s kterou se vzájemně špičkují a jejich hašteřivost prosluňuje celý film. Děj je slepencem všelijakých nápadů ve standardním balení (Amíci jsou ti hodní, Rusáci ti špatní), které příliš nedávají smysl. A právě proto, jak je děj prostý, tak o to větší nároky by měly být kladeny na scénář, režii a herce. Poslední dvě složky jsou v normě (u herců o to víc), jen scénář toho moc nenabízí. Párkrát se objeví originální vsuvka nebo slušivá improvizace, nicméně občas postavy jednají hodně zvláštně a nějaký ten smysl chování by tu s ohledem na samotnou historii agenta Smarta měl být. A ač se toho na plátně děje neustále hodně, jednotlivé miniepizodky začnou po čase nudit. A zákonitě musí být škoda, kolik potenciálu tu proteče kanálem. Každopádně řada jiných tvůrců by Smarta posunula do nesnesitelných hranic, plných trapných gagů, tady je několik náběhů do vyšší komediální společnosti. Navíc s výbornými herci i v těch nejniternějších rolích. Celovečerní Smart si na sebe navíc velmi slušně vydělal, takže kdo ví, jestli to nebylo první z řady setkání.. (18.09.2009)