Reklama

Reklama

Gabriela

  • Francie Gabrielle (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Nejdivadelnější ze všech Chéreauových filmů vznikl podle povídky Josepha Conrada Návrat, jež byla v roce 1898 otištěna ve sbírce Příběhy neklidu a k níž měl autor sám velmi vyhraněný vztah – nenáviděl ji. Snad proto, že tu emoci důvěrně sdílel s hrdinou svého příběhu, blahobytně sebejistým a citově pokryteckým mužem, jemuž se právě zřítil svět. Chéreau Conradovu drásavě bolestnou a krutě smutnou studii rozpadu jednoho manželství posunul v čase do doby krátce před 1. světovou válkou, která hrozila zrušit všechny jistoty dekorativně elegantní, formalizované společnosti. A také, na rozdíl od literární předlohy, pootočil úhel pohledu, takže vztah, vnímaný původně jen z mužské perspektivy, získává rovnováhu sdílené agonie. Jeanova majetnicky sebeuspokojivá hrdost dostane jednoho dne nečekanou ránu, když po návratu z práce najde dopis, v němž mu žena oznamuje, že odchází k milenci. Ta žena, jež byla chloubou jeho „sbírky“, její nejcennější položkou, a o níž se domníval, že zná každou její myšlenku a každý sen. Než však stačí šok odeznít, Gabriela se vrací... Unavená vlastní touhou po lásce i strachem z ní čelí manželovi, jenž se ve víru vlastních, nečekaně objevených emocí snaží nalézt rovnováhu a řešení. Režisér svůj svíravě luxusní (César za výpravu a kostýmy) mikrosvět rodinného dramatu ozvláštňuje kombinací černobílého a barevného materiálu, sugestivním šerosvitným svícením i prostředky typickými pro dobovou kinematografii, jeho hlavní zbraní v této brutální citové vivisekci jsou ovšem oba hlavní představitelé, Pascal Greggory a Isabelle Huppertová. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (8)

spotczek 

všechny recenze uživatele

Film je nádherně zrežírovaný, zahraný, vypravený atd. Příliš se však opírá o původní povídku. Ještě by to mohlo fungovat jako divadelní hra, ve které by dostali šanci podobně skvělí herci jako zde I. Huppert a P.Greggory, ale přiznám se, že mi film přijde zbytečný. Ty nádherné kostýmy a výprava mohly dostat více obsahu rozvinutím původního komorního manželského dramatu. Umělecky ztvárněné nadčasové emoce mi nestačí, když dnešní rodinné krize nejspíš probíhají jinak. Evokace starých zlatých časů mám ráda, chápu kontrast vnějšího pozlátka proti vnitřní prázdnotě, což je stále aktuální, ale v tomto podání mi trochu chybí důvod, proč o tom vlastně mluvit. Nač znovu přetvářet to, co již existuje, když k tomu dodám jen dekorativní obal?! ()

Reklama

Slarque 

všechny recenze uživatele

Asi po deseti minutách filmového prologu se na stolku objevil dopis, a najednou bylo všechno jinak. Konec všem dosavadním životním jistotám, které se náhle hroutí... Dobře rozdaná partie pro dvojici výborných herců, jakými Isabelle Huppert i Pascal Greggory nepochybně jsou. Podobně je Patrice Chéreau dostatečně talentovaný scenárista i režisér, aby drama dvou lidí uvnitř jednoho rozsáhlého sídla diváky nenudilo. ()

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Není konverzačka jako konverzačka. Tahle (na téma „muži jsou z Marsu, ženy z Venuše“) se vyznačuje velmi komorním příběhem a jednotou místa (okázale zařízený dům se spoustou služebnictva), přesto ani trochu nenudí. Je to dáno nejen kvalitou scénáře (a nejspíš i předlohy Josepha Conrada), výtvarným řešením (kamera, dekorace, kostýmy) a mimořádně citlivou prací s hudební složkou, ale především propracovaným herectvím. Očekávat bezchybnou práci od Isabelle Huppertové je už samozřejmostí, její partner Pascal Greggory za ní vůbec nezaostává. Ale třeba i výkon mně neznámé Claudie Coliové v roli služebné Yvonne svojí přesností naplňuje rčení, že „není malých rolí“. -------- V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2006. ()

Galerie (26)

Reklama

Reklama