Vítejte v Sarajevu

Vítejte v Srby obleženém Sarajevu, 14. nejhorším místě na světě, kde se denně střílí, ostřeluje, lidé umírají na ulicích a děti jsou umístěny v sirotčinci, který se nachází u frontové linie. Syrový, naturalisticky natočený film, podávaný z pohledu zahraničních novinářů a neschopné OSN. Je rok 1992 a reportér ITN Michael Henderson cestuje do obleženého Sarajeva. Zde se seznámí s americkým hvězdným novinářem Jimmym Flynnem, který vyhledává napínavé příběhy a záběry. Henderson a Flynn se spolu spřátelí, ubytují se v hotelu Holiday Inn, který je hlavním ubytovacím zařízením pro novináře. ITN si najme nového překladatele jménem Risto Bavic, který se stane Hendersonovým překladatelem. Během své práce sledují trýznivé osudy obyvatel Sarajeva, lidi umírající na ulicích, starou paní, která je v šoku a nechápe, co se děje. Z toho jsem měl málem PTSD. Situace se změní, když Henderson obdrží report ze sirotčince Ljubica Ivezic, který se nachází na frontě a ve kterém žije dvě sta dětí v zoufalých podmínkách. Ve Spojeném království jsou však na pořadí dne zajímavější zprávy, a tak se Henderson rozhodne udělat z příběhu sirotčince hlavní zprávu, aby upoutal pozornost veřejnosti na tuhle brutální válku a podpořil evakuaci dětí do bezpečí. Americká humanitární pracovnice Nina organizuje autobusovou evakuaci dětí do Itálie, kterou schválila OSN. Henderson přesvědčí Ninu, aby zahrnula do evakuace také Emiru, bosenskou dívku ze sirotčince. Nina ví, že to není povoleno, protože povoleny jsou pouze převozy k příbuzným do zahraničí. Henderson a jeho kameraman cestují s dětmi v autobuse pod záminkou toho, že o tom napíší novinový článek. Bosenští Srbové však evakuaci brání a autobus musí používat objízdné trasy. Autobus přepadnou zkurvení ozbrojení Četnici a násilím z něj vytáhnou několik bosenskosrbských sirotků, včetně malého bratra jednoho kluka – to bylo fakt kruté. Četnici je naloží do náklaďáku a odvezou zpátky. Henderson se s Emirou vrátí do Londýna a adoptuje ji do své rodiny. Po několika měsících se však ozve Emiřina odcizená matka. Henderson se tedy vrací do obleženého Sarajeva, ve kterém kvete organizovaný zločin a hledá Rista, ze kterého se stal bosenský voják. Henderson jej požádá, aby mu pomohl najít Emiřinu matku. Emiru dala její matka do sirotčince pod tlakem rodiny. Risto je ve svém domě zabit odstřelovačem, a tak musí Henderson požádat o pomoc Zeljka, vrátného v Holiday Inn. Zejlko mu pomůže dostat se k Emiřině matce, která však nakonec souhlasí s tím, že Emira bude v Anglii šťastná a podepíše adopční papíry. Hlavním motivem filmu je však zesměšňování toho, že úředník OSN prohlásil, že Sarajevo je 14. nejhorší místo na světě. Hurun, Ristoův přítel a violoncellista říká, že zahraje koncert v ulicích Sarajeva, až bude označeno za nejhorší místo na světě. Na konci filmu uspořádá Hurun „koncert míru“ na kopci s výhledem na Sarajevo a hraje na violoncello stovkám obyvatel a také Hendersonovi a Flynnovi. Koncert je sice krásný, ale zároveň znamená, že Sarajevo se skutečně stalo nejhorším místem na zemi. Zvláštní film, který občas působí jako nepřehledná změť osudů různých lidí, od trpících obyvatel Sarajeva po novináře a který jako by nesledoval žádný konkrétní příběh. Záměrem bylo zřejmě ukázat krutost a brutalitu války v bývalé Jugoslávii, a to se povedlo skvěle. Obzvláště to, že do příběhu byly zahrnuty děti – sirotci hrálo mně jako divákovi hodně na city. A pohled na mrtvá batolata nikdy nezapomenu. Miloševič byl pěkný hajzl, stejně jako je dneska Putin. (23.02.2024) (méně) (více)