Mystery of the Wax Museum

„Mystery of the Wax Museum“ není tak temným snímkem jako jeho o dvacet let mladší kolega s Vincentem Pricem, ale už je zde trochu ona atmosféra děsivého očekávání. Ta dosahuje vrcholu až se samotným závěrem, jimž lehce připomíná „Fantoma opery“. Díky zajímavému, dvoubarevnému provedení tehdejší podoby Techniocoloru má snímek svoje velmi specifické kouzlo. (21.08.2017)

MYSTERY OF THE VAX MUSEUM 1933 - film byl u nás znám pod názvem TAJEMSTVÍ PANOPTIKA. Na tehdejší dobu to byl velmi dobrý průměr.Jako technická zajímavost je, že celý film byl natočen barevně na tzv. dvoubarevný Technicolor. V těchto letech natočit barevný film - to byla naprosto vyjímka, neboť se jednalo o technicky velmi obtížnou věc. Spíše se točily barevně - zejména u velkofilmů pouze některé pasáže. (03.11.2011)

Několik let po vypálení muzea svým společníkem, se jeho majitel a sochař vrací ke své práci. Ke znovuotevření muzea vynalezl novou převratnou metodu tvorby figurín. Vytváří své sochy zaléváním mrtvých lidí do vosku. Avšak shánět některé modely je poněkud obtížné.. K tomuhle filmu jsem se dostal skrze dvdčko s filmem House of Wax z roku 1953, ke kterému je přiložený jako bonus (taky distributor mohl udělat české titulky i k bonusu, když hlavní film je má). Oba filmy jsou si hodně podobné (i když scénář není totožný) jak atmosférou, tak i výpravou. Není divu, když vycházejí z jedné divadelní hry. Kvalitou jsou zhruba na stejné úrovni ale tenhle byl první, a to se počítá. ***1/2 (30.8.2005) (30.08.2005)

Člověk by neřekl, že i více jak po 70 letech dokáže film tak hodně upoutat a děsit zároveň. Důkazem jest to, že jednou v neděli dopoledne se naše rodina chystala na nějakou návštěvu, pustili sme si tv jako kulisu a skončilo to tak, že na návštěvu sme dorazili s více jak hodinovým zpožděním...Zdařilý filmový počin. (02.02.2008)

O něco slabší a přirozeně méně odvážnější než remake z 50. let, kde navíc exceluje V. Price. Přesto se jedná o slušný horor, kdy nejpůsobivějšími scénami je požár muzea a poslední čtvrtina snímku, kdy jde o život. Cesta do podzemní laboratoře je zajímavě nasvícena, a tak některé obrazy připomenou Kabinet doktora Caligariho se záměrně deformovanou perspektivou. O zábavu se stará ječící novinářka, která je jak slon v porcelánu. Vtipné je setkání s žábou ve sklepě. Restaurovaná kopie, na níž se podílel G. Lucas, má brilantní obraz. Barvy pak připomenou dobové kolorované pohlednice, a vyvolávají tak dojem starší doby, časů gotických románů. 3,5* (22.02.2023)