Režie:
Peter YatesScénář:
John MortimerKamera:
Gayne RescherHudba:
Quincy JonesHrají:
Dustin Hoffman, Mia Farrow, Michael Tolan, Tyne Daly, Olympia Dukakis, Cleavon Little, Kristoffer Tabori, Carl Parker, Hy Anzell, Alix Elias, Richard Clarke (více)Obsahy(1)
Je sobota ráno, kdesi v New Yorku. V malém mládeneckém bytě spí mladá dvojice. Seznámili se včera večer v přeplněném baru, když se spolu dali do řeči o právě uváděných filmech. Strávili spolu sice noc, ale ještě o sobě nic nevědí, dokonce ani neznají svá jména. Jako první se probudí dívka- Mary. Prohlédne si byt, snaží z něj poznat co nejvíce o jeho majiteli a mimo jiné si všimne, že mladík má, nebo měl, dívku jménem Ruth. Chlapec - John se mezitím také probudí a nenápadně pátrá po totožnosti dívky, se kterou právě spal. Také on zjistí, že dívka má nebo měla partnera, o mnoho staršího ženatého boháče Jamese. Pomalu se dávají do řeči a přestože se dívka po snídani chystá domů, nakonec zůstane, protože to, proč vlastně k Johnovi šla, byly gramodesky. Poslouchají a přitom si o sobě povídají další drobnosti, vzpomínají na své bývalé partnery, oba však zůstávají ve střehu, protože mají pocit, že by z toho setkání neradi dělali něco víc než jen pouhou náhodu.
Přesto se pozvání na snídani postupně mění v pozvání na oběd a další neurčité plány. A přestože se nakonec pohádají a rozejdou, je jisté, že dlouho bez sebe nevydrží a než se den nachýlí ke konci, opět se sejdou.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (84)
Tento film, jehož celý děj je v podstatě založen na konfrontaci dvou osob, je sám o sobě docela průměrný, avšak Dustin Hoffman a Mia Farrow ho povznášejí o stupínek výše. Je zajímavě zpracován, prolínají se zde vzpomínky, reálné dialogy a scény, s fantazijními představami a nevyřknutými myšlenkami obou hlavních hrdinů. Nejvíce se mi líbila závěrečná scéna, kdy Dustin jezdí po městě v taxíku a hledá "tu klidnou ulici, kde se děje tak nejvýše jedno ubodání týdně." "Kámo, přiznej se, že ty vlastně nevíš, kam chceš jet? Tak pojedem domů, jo?" ()
Námět filmu vypadal zajímavě. Seznámí se - vyspí se spolu - a neodejdou od sebe, ale začnou se poznávat. To co vypadá na první pohled skvěle s výborným hereckým obsazením však jen potvrzuje, že není všechno zlato co se třpytí. Chtělo to určitě mnohem lepší dialogy, já jim říkám jiskrňáče, takhel to bylo jen opatrný našlapování a místy mně přišlo že Dustin ani Mia nemají moc co hrát. Divadelní záležitost využívající filmového prvku vyprávění zvaného flasback pro dokreslení hlavních postav. ()
John a Mary rekapitulují vztah, který nezačal, což není špatný nápad a špatné není ani zpracování: asociační řetězec flashbacků (a flashforwardů?), které jsou fyzicky – nikoliv jen myslí postav – propojeny s přítomností. Originální a nadčasová, nejspíš evropskou tvorbou inspirovaná forma by ale nemusela sloužit občas křečovitému sociopolitickému komentáři. Inteligentní konverzace dvou odlišných osob („čistého“ květinového dítěte a majetkem obklopeného elitáře) a zároveň dvou výborných herců na počátcích závratných kariér, by plně dostačovala. 70% ()
Jeden z prvních filmů Dustina Hoffmana se nese v poklidném duchu. Příjemné romantické drama s retrospektivními prvky a fůrou povedených flashbacků je dobře napsané, natočené i zerežírované. Hoffman i Farrow prokazují, že patří do nejvyšší herecké kvality a já tak defacto nemám co vytknout. Opravdu povedený snímek. ()
Vážení přátelé... celé je to jakési chladně upocené, neživé, neživoucí... Upachtěné ne příliž uvěřitelné dialogy, což je samozřejmě problém u filmu který je postaven právě na nich... To nezachrání ani sebelepší herci, když není co hrát... Kdo viděl trochu mladší "Před úsvitem" musí mi dát za pravdu... ()
Galerie (34)
Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zajímavosti (1)
- Dustin Hoffman byl za svou roli nominován na Zlatý Glóbus, stejně jako Mia Farrow. (Elisebah)
Reklama