Passage to Marseille

Čekal jsem něco trochu jiného, než jsem dostal. Čekal jsem totiž víc propagandistický film, což by se díky roku vzniku dalo čekat, ale naštěstí se tak nestalo. Což o to, patriotická hesla, opakování slova Francie a často viděná trikolora tu jsou, ale nic, co by se nedalo přežít. Hlavně je to ale spíš dobrodružný snímek o skupině trestanců, co se z vězení ve Francouzské Guyaně (hned se mi vybavili vzpomínky na Motýlka, který je samozřejmě vypiplán mnohem lépe) dostanou na francouzskou loď mířící do Marseille. Uvidíte také jednu fantastickou akční scénu na lodi a spoustu flashbacků, které za to stojí. Pro mě moc milé překvapení a zasloužené čtyři hvězdy. Curtiz a Bogart nezklamou. (16.10.2019)

Už to, očividne na plátne, nie je ono, mám dojem, že najplodnejšie tvorivé obdobie, Curtiz Vs. Bogart, je už za nimi, ešte bude jeden film, ale až, o 11. rokov neskôr, tento propagandistický film sa utápa vo viacerých úrovniach - retrospektivy, síce bude čas i na poriadnu akciu, a to najmä na lodi, kde dôjde k vzbure i následnému obrannému mechanizmu. Film je pekne nakrútený, ale ako vravím, necítil som sa pri ňom - pohodlne, tak ako som bol zvyknutý pri predošlých filmoch Michaela Curtiza, keď zavolal, legendárného Humphreyho “Boggie” Bogarta... Videl som i Petra Lorrea, a tak aspoň, niečo, čo stojí za povšimnutie. P-A-T-R-I-O-T-I. (01.05.2016)

Během války byl H.Bogart na plátně ve službách vlasteneckého úsilí tankistou (Sahara), lodním důstojníkem (Konvoj do Murmanska) i tajným agentem (Dobrodružství v Panamě), zde konečně také jako palubní střelec bombardéru. Film ovšem není o náletech na Německo (i když jednoho se v úvodu dočkáme), nýbrž retrospektivním vyprávěním (vypravěčem je C.Rains s fešáckým klípcem přes oko) o statečnosti Bogartovy postavy při útěku z francouzské trestanecké kolonie. (31.12.2009)

TO MY WIFE! UNTIL WE MEET AGAIN!!! Film hned ze startu zahřejí motory B-17tek a romantické shození zprávy Bogartově ženě. Pak ale nastane Inception a my sledujeme flashback ve flashbacku ve flashbacku. Tím film trošku u mě ztrácí, protože si nemyslím, že bylo nutné představovat každou postavu a celou jejich historii a nadšení pro svojí country. To bylo samé, Viva la France a trikolora vlaje. Ale když tohle všechno jako divák přežijete, tak vám slibuji, že uvidíte nejakčnější scénu 4. dekády 20 století. Všechno to, jak jinak začíná slovy Viva la France a vzpourou na lodi, kterou následně kropí německý bombardér. Třísky lítají, mladičký steward hrozí proti kulometu a Boggie střílí do všeho a do všech. Pořádný slaughter house. Film má dokonce na konci moment, kde jsem se i pousmál a to u scény, kde bombeři přiletí zpátky na základnu a svého Mon Capitaine pozdraví slovi "heil Hitler". Úplný konec zahraje na city a bude vám chtít rozvodnit vaše slzné kanálky. Já však tentokrát vzdoroval a vyhrál. (10.05.2016)

Silne patetický a prehnane vlastenecký film, v ktorom partička trestancov uteká z väzenia, aby išli bojovať proti Nemcom. Dialógy typu "Nemcov nenávidím viac ako bacharov" sú bežnou záležitosťou a spolu s prvoplánovými vlastneneckými rečami mi išli hore krkom. Ďalším veľkým záporom je celkové prerozprávanie - znesiem, ak je príbeh v príbehu, ale ak je príbeh v príbehu a ten je v ďalšom príbehu, ktorý je zasa v nejakom ďalšom príbehu, je veľa aj na koňa. Ani spracovanie nepatrí medzi najväčšie klady snímku - muži na mori, ktorí sa plavili vyše 20 dní, majú cca 3-dňové brady. Bohužiaľ podarených scén ako je napr. vzbura na lodi (z ktorej je aj plagát filmu) je minimum a film väčšinou nudí. A ani charizmatický Bogart či Ružomberčan Peťo Lorre nedokážu film viac potiahnúť. (17.06.2020)