Коктебель
Obsahy(1)
Příběh otce a syna, kteří se z Moskvy vydají napříč Ruskem na Krym do Koktebelu, kde žije otcova sestra Marina. Na cestu se vypraví poté, co otec alkoholik přišel o byt a chlapec se začal potulovat. Bez peněz a s tlumoky na zádech směřují na jih a hledají příležitostné výdělky. Když je otec po hádce s jedním podivínem postřelen, najdou pomoc u felčarky Julie. Mezi ní a otcem vznikne citové pouto, což chlapec nelibě nese a odejde k Černému moři sám. Film se vyznačuje klidným rytmem vyprávění a civilním herectvím hlavních představitelů. Často se v něm opakují záběry otevřené krajiny jako symbolické vyjádření cesty ústřední dvojice nejen za lépe zajištěným životem, ale též za větším vzájemným porozuměním. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (12)
Ehm, velmi zvláštní film... viděla jsem to asi ve třinácti, kdy jsme na to šli se školou, a jedna paní dabovala najednou všechny postavy. K tomu děj, který v té době nemohl nikdo z nás pořádně pochopit, několika minutové záběry na tunel, kdy se kamera ani nepohnula a neobjevila se na plátně jediná postava... no, rozhodně to byl film, který mi utkvěl v mé mladé mysli :-) ()
Vynikající film, v kterém snad nenajdeme záběr, který by trval méně než pět minut, ale i při zdánlivě pomalém tempu jsem se nenudil - naopak, kamera krásně vykreslovala jedinečný genius loci ruských a ukrajinských stepí, čímž navodila filmu neopakovatelný ráz. A při scénce s předváděním slona jsem málem umřel :o) ()
Film, který ničím zvláštním nevyniká, nemá ale také žádné chyby. Přesto se vyznačuje - ve shodě s mnoha jinými ruskými filmy 21. století - atmosférou, kterou lze nejspíš nazvat podmanivou. Psychicky silný chlapec (sběhlý v čundrování) putuje se slabším otcem (sběhlý v chlastnání) krajinou, v níž jsou den a noc stejně zastoupeny. Pak nastává chvíle, kdy se syn musí od otce odpoutat, a vydat se na cestu sám. Když se v posledním šotu opět sejdou, můžeme se dívat dál, ale to už jen ve vlastní režii. ()
Už jsem se začínal bát, že to zůstane nezakončené, ale naštěstí mi poslední půlminuta dokázala, že ano, takže tu ty slabé čtyři hvězdy nakonec nechám. Kdybych dal míň, tak bych rozhodně měl pocit, že jsem to podhodnotil, i když mě to nakonec neoslovilo tolik, jak jsem zpočátku čekal. Ten úvod je na tom všem totiž nejlepší - geniálně představí celou zápletku, nastíní nastávající děj a vše natočí tak uhrančivým způsobem, že jsem až zíral, jak to má veškeré dlouhé záběry promyšlené - a ten s trháním jablek především. Následující děj (cca od 40 minuty) už sice není tak zajímavý, ale dostatečná propracovanost v něm stále je, podmanivá atmosféra taky, můj zájem o jejich putování mi zůstal taky... A i když mě to emočně v závěru nezasáhlo, nemůžu říct, že to ve mě nic nezanechalo a že by se mi to nelíbilo. Naopak, jak forma, tak i obsah zde fungují velice zdařile a i když je dost vidět, že mohlo obojí (byť obsah víc) fungovat lépe a ne tak předvídatelně (nakolik se to tady dá říct), spokojenost z mé strany určitě zůstala i tak. Slabé 4* ()
Mně pomalé tempo oproti ostatním vůbec nevadilo, naopak jsem se s tátou a jeho prima synkem víc sblížila a fandila jim, aby dorazili do Koktebelu bez újmy na zdraví, protože o to tam hlavně šlo. On je to celkem nenápadný film, ničím extra výrazný, ale mně ten čas s nimi utekl jak voda a i když konec je skutečně hodně předvídatelný, tak mi to tentokrát vůbec nevadilo, spíš naopak a šla jsem spokojeně spát a ne jako tahle posmutnělá dvojice, kde jsem několikrát žasla, jak lze přespávat, ale únava dělá zřejmě své, možná bych to taky neřešila, být v jejich situaci. Ta hvězda navíc je za sympatickou dvojici v hlavních rolích. ()
Reklama