Havaj, Oslo

po nedávno shlédnutím DeUsynlige jsem zkusil i tento dřívější režisérův snímek. I když téma znělo zajímavě a oblíbení uživatelé ho hodnotili docela vysoko, tak si z filmu odnáším smíšené pocity a spíš zklamání. Stejně jako krasohled spojuje sklíčka do roztodivných tvarů, tak se o totéž chtěl pokusit režisér i s lidskými osudy. Výsledná skládačka na mě ale působila nepřirozeně, překombinovaně a křečovitě. Občas se nějaký zajímavý nápad objevil, ale stejně rychle zapadl jak se docela rychle střídaly scény. Rozmýšlel jsem se mezi 2 a 3 hvězdami, ale nemám vlastně rád podobné mozaiky a málo která mne zasáhne, tak dám jen silnější 2hvězdičky za to nenaplnění. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (28.12.2013)

Výborná vec, ktorá ma zaujala hlavne po obsahovej stránke, aj keď niekedy mi niektoré situácie prišli až moc náhodilé. Viac poznámok by som mal k technickej stránke. Chcelo to nápaditejšiu réžiu, výraznejšiu formu a väčší dramatický náboj. Tiež by potešil nejaký nápad, niečo šokujúce, čo by ma priklincovalo ku stoličke, hlavne v závere. Takto prišiel koniec a s ním suché konštatovanie: pekné bolo a pár myšlienok potešilo, ale čo z toho? Taká jednorázovka, na ktorú sa dobre pozerá a ľahko sa filmovo konzumuje, ale obávam sa, že vo mne dlho neostane. Áno, rozuzlenie bolo fajn, ale ani nešlo o nič také, z čoho by som od nadšenia tlieskal. 75/100 (25.06.2015)

Severské filmy mi buď bez výhrady sednou a nebo s nimi mám poměrně problém. Bohužel mám problém i s filmem Hawaii, Oslo, který je mozaikou protínajích se lidských osudů během osloských letních veder (poměrně oxymorón). Mozaika zajímavá, vyústění také, ale film mě nedokázal nijak výrazně zaujmout. Velká škoda. (20.11.2015)

Ano, je to přesně jako ten kaleidoskop, který si pamatuji z mého dětství, ale v tomhle příběhu šlo o kaleidoskop plný tolika emocí, na které si jen můžete vzpomenout. To vše je podpořeno bravurními výkony všech herců, kteří dali těm postavám naprostou uvěřitelnost. Rozhodně bylo velmi působivé to jejich vzájemné se prolínání a míjení, aby se nakonec ve finále všichni střetli v jednom mrazivém a pro mě překvapujícím okamžiku. Obsah nade mnou to vystihuje úplně přesně. A tak jako ve skutečném kaleidoskopu můžeme občas spatřit až neuvěřitelné obrazce, tak i tady jsem jich pár postřehla, ale rozhodně to nenarušilo můj intenzivní zážitek z celého filmu a Erik Poppe mě už podruhé velmi příjemně překvapil. (16.05.2013)

Mozaikové filmy moc nemusím- Hlavní problém je, že když je změť příběhů nuda, a ještě se v nich blbě orientuje, tak to člověka nebaví. První půlka filmu byla nuda, ale vydržela jsem. Druhá polovina už byla o dost zajímavější. Sympatičtí mi byli snad všichni kromě Vidara. Kdyby byl příběh bez něj, vůbec nic by se nestalo, a film by byl mnohem snesitelnější. Díky druhé půlce se hodnocení vyšplhalo na 3 hvězdy. (26.12.2012)