U strýčka Idrize

I když se i zde vynořují váleční strašáci z minulosti, ten film je krásný a končí pozitivně..... (12.04.2016)

Film o každodenní bosenské realitě, zasazen do dnešního sarajevského předměstí. Fuke (Fuad) se jednoho dne vypraví ze svého sarajevského paneláku na předměstí za svým strýčkem Idrizem. Stráví tam celý den, klábosíc o životě a snažíc se spravit strýčkův boiler značky Gorenje. Film plyne pomalým tempem a postrádá onu americkou dynamičnost, kterou nás neustále krmí masmédia, a proto se mnoha lidem asi nebude líbit. Mnozí u něj beztak i usnou. "U strýčka Idrize" je však zcela autentickou sondou do života bosňacké komunity. Celý film máte pocit, jako by prostě Pjer Žalica rozestavil po čtvrti kamery a natáčel skutečné lidi. Ve filmu se objeví plno bosenských nuancí a také jevů, tak typických pro společnosti procházející transformací. Fuke chce jet večer zpátky domů, ale pokazí se mu auto, a tak zůstává u strýčka na noc. Poznáváme tak další obyvatele čtvrti: Ekrema (skvělý Emir Hadžihafizbegović) - pohodového chlápka ve středním věku, Bubu - jeho hrozně světáckou ženu nebo Muhameda - který neustále maká na své fyzičce a rád si to rozdá s Ekremem v pingpongu. "U strýčka Idrize" je neobyčejným filmem o obyčejných věcech: o životě, sousedské soudržnosti a rodinné lásce. Nejlepšími postavami jsou právě strýček Idriz a teta Sabira, kteří mnohým budou připomínat vlastní milující dědečka a babičku. Celou rodinu nakonec spojuje Edin, Idrizův syn, který zahynul během bosenské války bráníc svou vlast a jeho malá dcerka Aida, kterou po sobě zanechal. (23.11.2007)