Reklama

Reklama

Beethovenovy vlasy

(TV film)
  • Kanada Beethoven's Hair

Obsahy(1)

BEETHOVENOVY VLASY sledují neobvyklé putování pramene vlasů odstřiženého z Beethovenova mrtvého těla, a zároveň odkrývají tajemství jeho strastiplného života a smrti. Film začíná v dnešní době, kdy pár nadšených beethovenovských fanoušků (mají neobvyklá jména Ira Brilliant a Che Guevara) kupuje vlasy v aukci Sotheby´s. Příběh pokračuje sledováním minulých generací majitelů vlasů a vrcholí futuristickou vědeckou metodou, která odhaluje Beethovenovo "lékařské tajemství". Film obsahuje množství Beethovenových slavných skladeb, ale také vstupuje do světa lékařských výzkumů, a to v ostrém kontrastu k romantismu 19. století a nacistickým hrůzám 20. století. Film vychází z bestseleru Russella Martina, a je příběhem několika lidí různých epoch a různých míst, jejichž jediným pojítkem je nezvyklá památka, která se dotýká jejich životů - Beethovenovy vlasy. Film postupně vrhá světlo na příčinu mnoha Beethovenových nemocí včetně hluchoty, ale také na pramen jeho prchlivé povahy a možná i na podstatu jeho velkého umění? (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (6)

Gumby 

všechny recenze uživatele

Beethovena über alles :) I teď, když tohle píšu, mě k tomu hraje jedna z jeho sonát. Proto mě dráží filmy a knihy o něm, který jsou nudný (a těch je 90%), zvlášt když jejich tvůrci LvB zjevně vůbec nechápou. Jedna scéna, která to dokládá, za všechny: Jedna z postav filmu mluví o svém nadšení z konce druhé věty sonáty Les Adieux. Zjevně má na mysli začátek věty třetí (takovou zběsilou introdukci, doslova radost ze znovushledaní - která předchází tématu třetí věty, pročež lze těžko rozlišit, že už se o opravdu jedná o třetí větu), ovšem tvůrci filmu jeho slova vzali doslova a tak k tomu hraje tichý, smutný až úzkostný závěr věty druhé. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Podivuhodná syntéza nejrůznějších vědeckých, filosofických i uměleckých oborů v praxi. Perfektní z hlediska praktické historické práce: pouť předmětu, jenž spojuje různé lidi, z různých dob, kultur i světů, detailně a zajímavě zmapována, vadí nanejvýš trocha toho přehnaného zobecňování a řeči o Beethovenově antinacismu - Ludwig byl asi tak velký antinacista jako nacista, vůbec nechápu, jak se někdo může opovážit přisvojovat si osobnosti Wagnera či Beethovena a zcela spekulativně interpretovat jejich světonázor. Dále je film zajímavý i z hlediska technického a medicinského, což je vše podtrženo a znásobeno geniální hudbou i osobou božského Ludwiga, kdy je nám znovu, velice naléhavě připomenuto to, jak nezbytné a tvůrčí je v životě utrpení! ()

Reklama

xenopus 

všechny recenze uživatele

Zajímavá odysea pramínku vlasů, který toho zažil tolik, že je skoro zázrak, že se dochoval až do dnešních dnů. Ale díky tomuto zázraku mohli dnešní vědci zjistit příčinu zdravotních problémů během života i samotného úmrtí velkého skladatele. Režijně jde o zajímavě zpracovaný dokument, kdy sledujeme onu až detektivní odyseu medailonu s vlasy v prostřizích souběžně s obrazy ze života současného i minulého jednotlivých aktérů: bývalých majitelů memorabilie, povoláním chirurga Che Guevary a Beethovenova obdivovatele na penzi Iry Brillianta a jeho přátel. V jeden okamžik se všichni důležití setkají v moderní laboratoři za účelem zjištění příčiny Beethovenovy smrti, kterou se nakonec podaří odhalit. Jakýmsi aktuálním epilogem je příběh Australana Andrewa Hobdeye spojujícího s Beethovenem tytéž zdravotní problémy a ostatně i samotná jejich tatáž příčina - otrava olovem. (...) Ke komentáři uživatele Gumby: zčásti nesouhlasím. Ona z hlavních postav filmu, Ira Brilliant, zakladatel Center for Beethoven Studies v San Jose, mluví při poslechu druhé věty zmíněné sonáty č. 26 o "... pocitu touhy po věcech, které jsem propásl." a o tom, že se na Beethovenův jazyk (míněno samozřejmě hudební) odvolává "... vždy, když si potřebuji připomenout něco, na co bych mohl vzpomínat.". Tyto pocity mu mají evokovat - soudě podle hudebního doprovodu dané scény - takty č. 15-18 a především v obměně v č. 31-34. Toto druhé téma druhé věty i ve mě evokuje pocit stesku a nostalgie (je jakoby vzdálenou ozvěnou prvních třech not první věty - Le-be-wohl) i touhy po něčem, co možná nastane - tato touha je eskalována chromatickým posunem melodie během druhé doby taktu 32 a je znovu - tentokrát jakoby se smířlivou melancholií - vyjevena obměnou tématu ve 33. a 34. taktu. Máme tady na hrozně malém kousku notového zápisu hrozně moc emocí... Zkrátka když píšeš, že někteří Beethovena nechápou, lze s tím souhlasit. Ale každý v něm na základě osobních životních zážitků (připomeňme fakt, že Brilliantova dcera Maxine zemřela v r. 1962 ve věku deseti let) může najít trochu něco jiného. A to je na tom přece to úžasné... Ira Brilliant neměl hudebního vzdělání; hudbu chápal pouze skrze své pocity a svou duši. A rozhodně se mu to povedlo lépe a mírotvorněji než třeba politické reprezentaci Třetí říše... ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama