Tajuplné Mamberamo

Film, ktorý je viacej dobrodružný ako dokumentárny. Aj keď je to len zdanie. Film mapuje cestu troch ľudí, fotografa, horolezca a Pavla Barabáša pri snahe prebádať zakázané územie Novej Guinei. Komentár je prispôsobený k tomu aby sme vnímali veci tak ako ich vnímal režisér. Aby nám sprostredkoval nielen kmene, ktoré v povodí rieky Mamberamo žijú, ale aj aby predostrel zvyky, kultúru a ťažkosti s ktorými sa museli vysporiadať. Od problémov s úradmi až po maláriu, ktorá ich počas celej cesty neopúšťala. Poetický úvod a záver považujem za prostriedok, ktorý dodal filmu na väčšej vážnosti a poetickosti akoby tomu bolo bez neho. Táto pocta pretransformovaná do dokumentu dokazuje silu výpovednej hodnoty, ktorá v sebe obsahuje sféry duchovné a ktorá predostiera divákom nový, neprebádaný svet, ktorý je aj napriek všetkej inakosti neuveriteľné nádherný. Jeden z najlepších Barabášových dokumentov. (01.11.2011)

Opis krajiny, mapky cesty, opis svojho zdravotného stavu a prežívania situácií, krásne fotky a videá krajiny, zvierat a domorodcov, skrátka sveta, ktorý je ešte civilizáciou nie veľmi dotknutý. Aby nám toto mohli priniesť obchádzali tamojšie zákony a zákazy, špekuľovali, no výsledok je krásny, akurát kvôli tej ľudskej tragédii nakoniec aj smutný. Barabáš sa časom zlepšoval, aj rozprávaním príbehu, aj vizuálnym podaním, no a hudbu nechal tentokrát v podstate vtedy ešte jednému nováčikovi v tomto obore, no ušlo to. Síce nejaké to expresívne wow z toho necítim, mám radšej komplexnejšie a detailnejšie veci, no bol to pre neho posun. (02.01.2014)

Pavol Barabáš se společně s dalšími členy výpravy pustil do míst civilizovaným člověk ještě neprobádaných. Divák má možnost nahlédnout do krajiny, která ještě nikým nebyla prozkoumána. Téměř tisícikilometrový pochod k řece Mamberamo s sebou nesl spoustu nástrah, nebezpečných událostí a také nemocí (malárie nevyjímaje). Poznávání různých kultur, zvyků, tradic jistě patří k tomu zajímavému, co diváka nepochybně okouzlí. Na druhou stranu je otázka, zda je správně, že tvůrci dokumentu vstoupili na území, které je oficiálně uzavřeno a přístup do něj přísně zakázán - důvodů k tomu může být několik, jako oficiální je ovšem uveden fakt, že vláda nechce, aby lidé narušovali tenkou kontinuitu původních kmenů (jichž je zde více než 250), které po celá staletí žily a dosud převážně žijí bez kontaktu s civilizací. Dokument nepochybně zpracovává zajímavé téma, mě osobně nejvíce vadil způsob "servírování" snímku divákovi, autoři často vyprávějí o zajímavých věcech, které je při cestě zastihly, ovšem obrazově zde zcela chybí. Cesta, která k Mamberamu vedla, trvala několik měsíců, během nichž bylo získáno nepochybně mnoho filmového a obrazového materiálu, pak mě v tom případě trochu zaráží, proč snímek trvá pouhých 67 minut. Takto jistě nebezpečná a velice zajímavá expedice by zasloužila více prostoru. Až na některé výhrady bych dokument hodnotila lepších 3,5 *. (05.07.2011)

Jedna z nejlepších Barabášovin-možná právě proto, že sám na expedici nebyl(pouze sestříhal a okomentoval materiál) a díky dané předloze nemohl tak volně zabřednout do svých pseudofilosofických pindů. Samotný obrazový materiál je místy lehce slabší, ale to se dá pochopit vzhledem k tomu, že kluci měli i bez natáčení svých starostí dost. Nejsem si úplně jistý jestli takovéhle náštěvy těm zapadlým kmenům spíše neškodí, ale tentokrát jim alespoň nikdo necpal cukříky a nevnucoval se něják na sílu( dobrý průvodce je evidentně k nezaplacení). ............ Pořád mi jen vrtá hlavou taková nejasnost : Třeba Barabáš-i ve svých novoguinejských filmech-pořád zdůrazňuje, jak musí sníst všechno co mu kmen přinese, protože odmítnout by byla obrovská urážka, a tady vegetarián Jindra odmítá ve velkém a jediný důsledek který to má je, že Laco má o jednu porci navíc.. To jako tihle kluci při své tisícikilometrové pouti narazili náhodou jen na kmeny, kterým je to u zadku, nebo si z nás pohádkáři jako Barabáš dělají dobrý den a zveličují každý svůj dojem? (03.12.2013)

back to the roots... materializace neponechala bez dotyku ani tak specifický kout lidského snažení jakým je překonání fyzických schránek duševním úsilím. Každý, pokud chce být tím správným "objevitelem", potřebuje být vybavený nejnovější technologií výroby svrchního materiálu či nejposlednějším modelem lezeckého vybavení. To jsme my. Robocopové uprostřed přírody. Je jedno, jestli si kupujete nejlepší boty pro snadnou cestu lesem nebo nejlepší televizi pro lepší zobrazovací schopnosti. (10.06.2007)