Reklama

Reklama

Černá řada

  • Francie Série noire (více)
Ukázka z filmu 2

Proč má být někdo bohatý a někdo chudý? Tragédie cesťáka z pařížského předměstí... Pro svůj čtvrtý film sáhl francouzský režisér Alain Corneau po knize amerického spisovatele Jima Thompsona. Corneau napsal scénář s Georgesem Perecem, který cizeloval dialogy filmu v duchu poesie a humoru noirových detektivek. Corneau chtěl narušit zvyky francouzské kinematografie a vnést do ní svobodu a realitu. Dvě kamery na ramenou nepřetržitě natáčejí herce a každé jejich hnutí, herci mají microporty. Zatímco kamera respektuje hereckou akci, herci do písmene respektují Perecův text. Černá řada (název je odvozen z ediční řady La Série noire nakladatelství Gallimard) navazuje na určité francouzské noirové tradice v kinematografii (Clouzot, Allégret) a v literatuře (Céline), nezapře vliv Martina Scorseseho a jeho filmů Taxikář (Taxi Driver) a Špinavé ulice (Mean Streets). Hlavní představitel Patrick Dewaere vždy mluvil o Černé řadě jako o filmu svého života a Corneau by se raději filmu vzdal, kdyby Dewaere roli Francka odmítl. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Ukázka z filmu 2

Recenze (39)

Ghoulman 

všechny recenze uživatele

Hlubinný ponor do šílenství zahalen do hávu tak surového thrilleru, že by před ním prchl i Peter Stormare z Farga (a to i uprostřed práce s Buscemim a štěpkovačem). Tahle řada je vážně černá. A pokud v ní někdy prosvitne světélko naděje, nečekejte ulehčení. Světlo zde slouží pouze k jediné věci - aby nám odhalilo jak moc je tma hluboká (i v tomto ohledu se film podobá, jak zde zmiňuje několik uživatelů, Zločinu a trestu). Každopádně před spaním rozhodně nedoporučuji. PS: Ve stoje tleskám Dewaeremu, který zde předvedl jeden z nejúžasnějších hereckých koncertů, co jsem měl (zatím) možnost vidět. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Působivost noirového žánru obvykle stojí na atmosféře a ta se Alainu Corneauovi povedla na jedničku. Tísnivé prostředí plné zanedbanosti a úpadku hraje stejně důležitou roli jako postavy formované materiálním nedostatkem a frustrací. Snímek má i zajímavé obsazení, ale jestli ho něco sráží, pak je to protivně afektované chování postav ztvárněných Patrickem Dewaerem a Marií Trintignant. Dalo by se říct, že hlavní hrdina je ovládaný hysterií, ale je to víc umělé, protivně pozérské a z Dewaerova herectví cítím divadelní manýru. Snímek stojí někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale vzhledem k mému oblíbenému žánru se přikloním ke čtvrté. Celkový dojem: 70 %. ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

I sám Fjodor Michajlovič by musel mít z takového pojetí Raskolnikova radost. Thompsona pomíjím, ten se nechal pouze velmi značně inspirovat. Corneau, básník zločinu ve filmu, se správně spolehl na Patricka Dewaera. Podruhé za svoji kariéru se ve filmovém zpracování Zločinu a trestu objevil Blier, v padesátých letech minulého století jako Monestier, kterého svým hereckým umem nezastínili ani pánové Gabin a Ventura. Jenže Dewaere dal do svého Francka vše, možná ještě trošku víc, a převálcoval Bliera i vynikající Trintignantovou. ()

Disease 

všechny recenze uživatele

"Corneau chtěl narušit zvyky francouzské kinematografie a vnést do ní svobodu a realitu." No, tak to se tedy opravdu nepovedlo, z každého záběru čiší šroubovanost a afektovanost francouzské nové vlny. Jako by vlastní "příběh" byl jen nutné zlo. Nicméně dát míň než 2* mi brání to, že tam přece jen "něco" bylo. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Ponurý príbeh komplikovaného podomového predavača ( excelentný Patrick Dewaere ), ktorý sa dostane do konfliktu so zákonom. Nejde však o kriminálny film, skôr o psychologickú drobnokresbu človeka, ktorý žije v nedostatku a vo svojom vlastnom svete, z ktorého nemá šancu uniknúť. Rozhodne zaujímavý snímok, kde niet kladných hrdinov a preto pôsobí veľmi depresívne. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (3)

  • Pusté pozemky, schátrané domy na predmestí mesta a ich interiéry sú obrazom duševného zdravia postáv. Franck (Patrick Dewaere) žije so ženou Jeanne (Myriam Boyer) v byte, v ktorom je obrovský neporiadok. Keď sa s ním Jeanne rozíde, on uprace, pootvára okná a vpustí čerstvý vzduch, čo signalizuje zmeny v jeho živote. Jeho život je síce uprataný, no vybavený starými, vyradenými predmetmi, pre ktoré on ešte nachádza aké-také využitie, napr. stará chladnička slúži ako knižnica. Nový život je tak len recykláciou starého. (Biopler)
  • Námet na film pochádza z knihy "A Hell of a Woman" z roku 1967 od spisovateľa Jima Thompsona. Vo Francúzsku vyšla pod názvom "Des cliques et des cloaques". Román je sledom dramatických udalostí nevyhnutne nasmerovaným k zlému koncu, teda čiernou sériou. (Biopler)

Reklama

Reklama