Mezi mužem a ženou

Film, který má parádní obsazení (já osobně jsem si ho sehnal kvůli Aaronovi a Olivii, ale zde jsem pochopil, co všichni vidí na Heleně) nezvyklou práci s kamerou (prakticky pořád je obraz rozdělen na dvě půlky, z pohledu ženy a muže a sem tam se díky němu můžeme vrátit do minulosti a zároveň sledovat aktuální dění) a vynikající scénář. Nicméně mi tam něco scházelo, nějaký zásadnější moment. Možná jsem taky příliš mladý a moc jsem toho neprožil, abych přesně pochopil, nevím. Co ale vím je, že snímek Room in Rome se mi líbil mnohem víc a jde tam prakticky o to samé (akorát tam máte Řím a dvě lesbičky). Nicméně čekal jsem zajímavý film o vztazích a to jsem taky dostal, takže dá se říct, že jsem spokojený. 80 %. (12.07.2011)

Jedno z tichých překvapení stojících na formálním nápadu a transformaci dvou výborných herců (BTW pokud někdo pochybuje o mojí úctě k Paní Herečce a její ženskosti, může mi kiss my gender;)) do dokonale civilních postav. Příběh jedné noci plné oťukávání, co si k sobě po všech těch společných zážitcích můžeme dovolit, a jestli se nevrátit před tu spoustu let a životních rozcestí, radost pohledět. Vypadá to tak životně, a možná právě proto tak smutně... a váš pocit záleží na tom, jak si odpovídáte na vyřčené i nevyřčené otázky, které se tu předestírají. A k tomu je tu to obohacení "dějové" linky "psychologickou hrou" s ukázkami rozdílnosti vnímání téhož muži a ženami. Zkrátka luxus. Ale upřímně, kdyby to mělo být jen o deset minut delší, bylo by to moc. Není to pro každého, ale je to silný zážitek. 80% (09.04.2013)

Dva exmanželé se sejdou na svatbě jeho sestry. Po zatancované skladbě zjistí, že tam zůstali úplně sami (!), tak si to jdou rozdat na hotel. Ona je prý vdaná, on má přítelkyni. Celou dobu kecají a kecají. Ano, taky, když jsem někde s holkou, tak kecám a kecám. Ale myslím, že to, co zplodí život, je zajímavější, než kecy v tomhle filmu. Navíc oba herci působí dost odtažitě. Kamera, která má ukazovat rozdílné cítění mezi mužem a ženou měla jediný efekt a to ten, že mi rozpůlila mou novou 107 cm plazmu. Jsem přesvědčen, že rozpůlená kamera měla jen jediný cíl a to zamaskovat tu nemohoucnost všech zainteresovaných. Takže žádná duševní studie, jak by se dalo očekávat, jen zoufalé sledování, kdy už ta nadsedmdesátiprocentní kálečka skončí. PS: I přesto, že jsem chtěl film férově vypnout po deseti minutách, vydržel jsem se dívat do konce a to jen proto, abych mohl tento film plnohodnotně zkritizovat. PPS: Nevěřím hodnocení většiny lidí zde, myslím si o nich, že to jsou masochisté. (08.02.2011)

Zvláštní film. Aaron Eckhart se na mém TOP žebříčku dere výš a výš, a u tohohle filmu opět přesvědčil o svých kvalitách. Film je zvláštní už provedením, celý film je obraz rozdělen na dvě poloviny. I když při sledování jsem na to nějak zapomínal a splývalo mi to v jeden. Zvláštní je i námětem. Postavit film na dialogu dvou lidí už tady bylo, ale ne vždy se to povedlo, musí holt hrát kvalitní herci. A. 9/10 (02.03.2009)

Tohle by byla výborná konverzačka, kdyby se režisér nesnažil být přehnaně originální a nerozpůlil obraz na dvě části, což nepůsobí jako ozvláštnění, nýbrž jako zbytečně rušivý element. Píšu zbytečně, protože hlavní devízou tohoto filmu rozhodně není odlišný pohled muže a ženy, jenž má být znázorněn rozpůleným obrazem. Tou je skvěle napsaná osmdesátiminutová konverzace, která postupně odkrývá minulost dvou hlavních postav a která i díky charizmatu a vzájemné chemii Heleny a Aarona nenudí a má jistý náboj od začátku až do konce. (05.07.2016)