Reklama

Reklama

Procházka Starým městem

  • Polsko Spacerek staromiejski (více)
všechny plakáty
Dokumentární / Krátkometrážní
Polsko, 1958, 18 min

Obsahy(1)

Film o zvukové krajině města, kterou před námi odhaluje malá dívka po cestě domů. Tuto akustickou procházku vyplňují ozvěny hudebních nástrojů, lidských hlasů, zpěvů, štěkání psa a ostatních hluků. Všechny tyto zvuky určují charakter města, jeho vzácnost i všednost, poukazují na jeho historické, současné a kulturní souvislosti. Munkův filmový experiment o vztahu mezi zvukem a městským prostředím je jedním z projevů jeho velkého zájmu o hudbu. Režisér o sobě tvrdil, že kdyby nebyl filmařem, stal by se dirigentem. Snímek může taky odkazovat na dílo avantgardního básníka Juliana Przybośe. (NFA)

(více)

Recenze (1)

bierce 

všechny recenze uživatele

Přesto že tenhle film údajně vyhrál hlavní cenu v kategorii krátkometrážních dokumentů v Benátkách, dokumentu, alespoň v dnešním chápání žánru, je v něm pramálo. Jde mnohem spíše o narativní městskou odyseu cca šestileté studentky houslí, odehrávající se v reálném prostředí Varšavského Starého města, v pauze mezi hudebními lekcemi. V jistém smyslu bedekr a zcela jistě pohled skrze závoj času do dávných dob bez moderních technologií a masového turismu, takže věřím, že pro současné generace to může působit až dojmem nějaké adult fantasy. Rozhodně jde o velmi povedený náhled do onoho věku, kdy všechno působí neobyčejně a dobrodružně a kdy se sgrafita na fasádě domu dokážou stát rozbuškou pro výtrysky imaginace, vedoucích potenciálně až k ohrožení silničního provozu a života. Velmi důležitou roli hraje i muzikální vnímavost hlavní hrdinky. Ta totiž pozoruje okolní svět především prostřednictvím pouličních zvuků, které v jejím prožívání nabývají podoby jakýchsi městských symfonií, ve skutečnosti vlastně čisté musique concrete. Ostatně prvotní idea ke vzniku filmu vzešla prý od autora hudby Andrzeje Markowskiho, takže žádné velké překvapení. I když jde v rámci dobového úhlu pohledu o dětský film, dnes už ho snad paradoxně mnohem víc ocení starší generace, jelikož dokáže nostalgicky evokovat ztracené dětství a současně už téměř mýtické "staré zlaté časy". Jsem v silném pokušení dát pět hvězd. ()

Reklama

Reklama