Siddhartha

Stretávame človeka menom Siddhartha, ktorý má síce podobné meno ako zakladateľ buddhizmu, ale ide o obyčajného človeka, ktorý hľadá pravdu, zmysel života a na svojej púti stretáva aj samotného neskoršieho Buddhu. Snímok má pomalšie tempo, pri takomto type filmov to ale nevadí, a je dopravádzaný príjemnou indickou hudbou. Má tiež náučnú formu, z ktorej si divák môže zobrať staroveké životné múdrosti, plné univerzálnych právd. (10.06.2019)

Knihu Hermanna Hesseho jsem četl dokonce několikrát. Dávala mi vždy nový a nový náhled na ni. Film je samozřejmě dost rychlý. Co by také člověk čekal, aby se délka filmu vešla do standardní délky? Ve filmu jsou odkazy na filosofické myšlenky v knize, ale nejsou nijak více rozebírány, což je medle škoda. Jinak je film skvělý. Hudba je výtečná, kamera lepší. Herecké výkony dobré, prostředí lepší. Těšil jsem se na vyobrazení Buddhy Šakjamuniho, ale z celého filmu byla snad vidět jen jeho žehnající ruka. Co se týče samotného příběhu a filosofických rozborů od Hermanna Hesseho, je zde opravdu hodně myšlenek Středního východu. Jako buddhista sice s úplně všemi nesouhlasím, ale myslím, že některé jsou trefné a je možné vnímat mnoho z nich jako vadžrajánový buddhismus. (29.01.2011)

Zajímavý film o smyslu života. Z hlediska provedení nejde o převratný počin (zvláště kamera je místy dosti domácí), ovšem snímku nelze upřít poutavý, v jistém smyslu povídkový ráz. Siddharta možná nebyl otcem roku a měl místy z pekla štěstí, ovšem názorně též předvedl, co dokáže člověk, který umí "přemýšlet, čekat a postít se"... (15.03.2012)

Záměrně dříve, než jsem kdy otevřel Hesseho knížku, sehnal jsem si tento film. Film, který v sobě skrývá neobyčejný potenciál, podle předlohy, která obsahuje neobyčejné poselství. To je vskutku velké sousto. I když se Conrad Rooks zjevně snažil přistupovat ke zfilmování s plnou vážností a odevzdáním, film poněkud pozbývá na výřečnosti toho v něm nejpodstatnějšího. Snad proto, že z dnešního pohledu z něj poněkud zavání přílišné uzpůsobení mentalitě diváků 70. let. Hlubší myšlenky jsou zde podávány se stejnou důrazností jako ty nepodstatné. Vše se line v poměrně nevýrazné jednolitosti. I když by se dalo namítnout, že ani v životě nám nikdo žádná moudra nepředžvýkává a musíme si na to, čím nás život učí, dávat pozor sami. Přesto se nemůžu zbavit pocitu, že kdyby se Conrad Rooks (jestli ještě žije) dostal k tomuto filmu až o několik desítek let později, natočil by ho prostě dočista jinak... "Našim velikým omylem je pocit, že musíme zvítězit nad časem. Pocit, že máme příliš málo času, pocit, jenž zatemňuje pravdu..." (01.05.2011)

Po prečítaní Hesseho románu som si tento film vyhľadal dúfajúc že bude mať na mňa rovnako silný katarzný účinok ako knižná predloha. Rooksov Siddhartha ale nie je ani filmovou básňou ani regulérnym príbehom. Je to séria scénok zo života Siddharthu, prezentovaných už v knihe, ale neschopných si udržať vo filmovej podobe komplexnosť a náväznosť. Epizodickosť, ktorej je odobratá možnosť stotožnenia sa s kýmkoľvek je kameňom úrazu celého filmu. Ten prezentuje krásne a večné myšlienky v pekných lokáciach a za sprievodu krásnej hudby, ale presah tak potrebný pre inšpiráciu sa tu nenachádza. Hlavný predstavitelia ani nehrajú len recitujú veci s knihy a chýba tam akákoľvek citovosť a emotívnejší presah. Ale aj napriek tomu je Siddhartha pekne natočený a myšlienkovo veľmi bohatý. Významovo a hodnotovo sa ku knihe ale nedokáže priblížiť. (28.11.2012)