Velká láska

Takové filmy se již dnes netočí - nikdo totiž nemá skutečně hravou fantazii. Řekla bych, že v charakteru hravosti Étaix souzní s Monty Pythony a v něčem připomíná i Bustera Keatona. Ostatně a v celku tento film je nekonečnou pastvou pro filmové teoretiky, kteří se zabývají vztahem mezi obrazem, příběhem a představou a řeší objektivitu a subjektivitu času. Ovšem každý adept východní filosofie by na to řekl jen jedno - existuje pouze TEĎ. ___ And now - postelová scéna - snění o mladičké sekretářce: http://www.youtube.com/watch?v=n8EXmAoadsA&feature=related (24.03.2011)

Velmi příjemný, laskavě humorný film, který bych asi nikdy nezhlédl, kdyby se o něm v diskusi Francouzská kinematografie nezmínil uživatel bloom. Tímto mu opravdu moc děkuji. Protože tohle byla velezajímavá zkušenost a hlavně zábavná přehlídka rozličných humorných a fantazijních nápadů – ať už scéna s postelemi, drbny, přítelovy rady, louskání ořechů a mnoho a mnoho dalšího. A pak samozřejmě potěšila i atmosféra konce 60. let a pár pěkných aut – hlavně červená Matra M530. (11.05.2020)

Skvěle jsem se bavil - opravdu! Dobře natočené, zahrané, ale především úžasně nadčasově pojaté. Příjemně plynoucí příběh muže svázaného manželstvím je vyprávěn s typicky francouzským humorem, opět se dočkáme prvků grotesky, skvělého využití hudby a zvukových efektů, ale především inovativních ztvárnění snových představ - dokonce takových, o nichž se obávám, že by je dnes již nikdo nevymyslel (ve spánku nahrazuje postel zcela plnohodnotně auto, scéna s fotoalbem nebo s tchánovou hrou na housle atd.). Mohu jedině doporučit. (17.05.2011)

Zábavné rozprávanie o živote v manželskom zväzku, nenaplnených túžbach a snoch, kde hlavná postava a jeho myšlienky a skutky postačia na pobavenie. Zábava a vtípky si celý čas zachovávajú inteligentnú formu a miestami majú aj nadčasový charakter. Mám rada filmy, ktoré majú svoju tvár, sú nápadité a milé, všetky tieto atribúty spĺňa aj Great Love. Film pokojne obstojí aj v dnešnej dobe a stále má čo ponúknuť. (25.10.2011)

První půlhodinu mě Velká láska moc nechytla, tu druhou (od scény s fantaskním putováním s postelí) jsem si často dost užíval, jenže poslední třetina mě už s výjimkou dvou scén z hospod (a tanečku :)) opět nebrala... což je docela ojedinělý průběh mých dojmů, protože obvykle jsem svědkem toho, jak prostřední části některých skvěle začínajících a skvěle vrcholících filmů bývají naopak (nej)slabší. Uznávám a uděluji hvězdičky za krásnou nápaditost a barevnost celého filmu, více scén a nápadů (např. neotřele vyřešené půlení manželského majetku) patří k nezapomenutelným, Pierre Étaix jako režisér se rozhodně víckrát zaskvěl, projevil kus hravé fantazie a nakonec i jako herec tu měl pár světlých momentů, zejména v gazích s deštníkem, taškou a kloboukem. Možná mě trochu zmátl oficiální text distributora, když zde Étaixe vychvaluje coby vynikajícího komika. Očekával jsem tak, že toho jako herec/komik předvede ve svém autorském dílku víc, zatímco na mě Étaix působil jako celkem nevýrazný pán (a většinou i nesympatický ulízaný slizoun, až mi často připomínal Jeana Dujardina), který se sice neustále motá před kamerou, ale k vtipné kreaci se tu často musí místo něj přičinit pár jiných herců ve vedlejších a epizodních rolích. Celkově je to jedna z těch odvázaných surrealistických komedií 60. let à la Zazie v metru, které výrazněji, než na obsahu, stojí přeci jen na formě... [65%] (07.01.2023)