Polární stanice Zebra

Monumentálne dielo po svojej technickej stránke. Či už sa tu hovorí o výprave, kamere, špeciálnych efektoch ( pri ktorých si myslím, že nebyť ten rok VESMÍRNEJ ODYSEY, tak má Oscara vo vrecku ) a grandióznej hudbe. Problém je tu skôr logistický. Dať do filmu toľko scenáristického materiálu, ktorý vyústil v dva aj pol hodinovú minutáž, bolo zbytočné. V tomto prípade. Nie každý veľkorozpočtový snímok by mal zákonite obhajovať takúto dĺžku. Niektorým to sekne, niektorým ale zase nie. A v tomto prípade by to bolo šikovnejšie minimálne s 30 min absenciou. (09.03.2019)

Zaujimavy mix zanrov. Zacina to ako velke dobrodruzstvo v ktorom sa musi USA ponorka dostat do Antarktidy skôr ako Rusi. Postupne sa do toho stale viac pridavaju politicke pikle a nakoniec sa dockame aj nejakej tej prestrelky. Hlavnym problemom filmu je, ze je strasne roztahany. Prvych 5 minut trva overtura a uvodne titulky. Klasicka 20 minutova predstavovacka postav tu je natiahnuta na 50 minut a az potom sa konecne zacne nieco diat. A tak by som mohol pokracovat dalej. Skratit to aspon o 30 minut by filmu velmi vyrazne prospelo a mohla z toho byt perfektne zanrovka. Ja som si uz tradicne najviac uzival sceny v ktorych ponorka prekonavala rôzne problemy. Trikova stranka je solidna a miestami aj dnes pôsobiva. Postavy ma tiez zaujali, takze napriek roztahanemu tempu som sa nenudil natolko, aby som mal chut film pretacat. Najlepsi bol rus Ernest Borgnine. :) Napriek tomu, ze to mohlo dopadnut ovela lepsie, tak som s filmom celkom spokojny a aspon za jedno pozretie urcite stoji. 6/10. (24.03.2016)

Opět režíroval John Sturges, podobně jako Satan Bug, a podobně pitomý scénář to má. Zatímco kniha je vskutku napínavá od začátku do konce a čekáme, kdo, co, kdy a jak, tento film je po divadelním (!) způsobu rozdělen na Předehru (!), první dějství a závěrečné dějství. První dějství trvá cca hodinu a dvacet pět minut a v podstatě je to takový průvodce ponorkou, jejích technických vybavení plus k tomu reklamní záběry, jak pluje na hladině, pod hladinou a tak. Také jsou tam nějací lidé, ale v podstatě není o co hrát - hlavní postavy jsou zde maximálně čtyři a ten nejvíc podezřelý je i padouchem, což mne překvapilo, že to bylo až tak strašně prvoplánové. Druhé dějství se odehrává na polární stanici, což jsou vlastně dva nebo tři malé hangáry. A tady se hodinu hledají přeživší - o nichž se pak už nikde nijak nemluví - a jedna kapsle (což víme od prvních scén). Takže se hodinu hledá, pak ustane bouře, přiletí Sověti a oba kapitáni pak mezi sebou plkají, v podstatě až do konce. Jediná akce, která se zde odehraje, nedává smysl. Navíc polární stanice je evidentně kulisa včetně ledu, a i když to musela být pěně drahá kulisa, pořád je to kulisa. A můj oblíbenec Patrick McGoohan (neboli Prisoner) sice vypadá chvíli tajuplně, ale když se má konečně předvést, chová se jak školáček, a ne špičkový agent. To zabolí a zamrzí. On pan Sturges podle mne akční filmy nikdy režírovat neměl, nemá pro ně cit - viz Orel přistál podle Higginsovy knihy, tam je to také celé domrvené blbým scénářem a režií. (06.07.2017)

Obľúbený film excentrického miliardára Howarda Hughesa. Spevák Paul Anka o jeho nadvláde v meste hazardu: "We knew when Hughes was in town because of the nutty TV programming. You'd get back to your room, turn on the TV at two in the morning and Ice Station Zebra would be playing. At 5 AM it would start showing all over again. There was limited programming on TV anyway, but this was ridiculous. It was on almost every night. In the beginning nobody could figure out what was going on. People were asking, "What the hell is going on?" Eventually we figured out what was going on. Howard Hughes had bought a local TV station - it was just a fifty-by-fifty-foot clapboard shack run by a couple of guys - and any given week he was in Vegas, you'd see Ice Station Zebra showing continuously. Hughes loved that movie." (03.12.2015)

John Sturges umí, to se musí nechat. Perfektní, dramatický film o studené válce v extra nepříznivých podmínkách. Prvních 80 minut ponorkové drama, pak se už vydáváme do oblastí věčného ledu a sněhu. V tom všem pátrání po zrádci ve vlastních řadách, s hodně netradiční a zajímavou zápletkou. Jedinou vadou je trochu statický závěr a speciální efekty už jsou popravdě řečeno kapánek zastaralé. (04.08.2005)