Portrét šílenství

Edmond Burke (William H. Macy) se jednoho dne po cestě z práce zastaví v obchůdku z číslem 115 - u kartářky, která mu sdělí, že asi není na svém pravém místě. Edmond o tom začne přemýšlet, a při tom nastoupí na dráhu, které z výšin normálního života vede až do policejní cely 115 - přes návštěvy pánských klubů, podříznutí starého fěťáka až po vraždu mladé sympatické servírky (Julia Stiles)... Jen málokdo ví (snad jen Michael Douglas ve filmu Volný pád), jak strmý může být pád mezi spodinu společnosti. Ze strany Williama H. Macyho sice brilantně sehrané, ale samotný scénář nebyl nikterak zajímavý ani zábavný (a opět ve srovnání s výše zmíněným). Člověk se jen ptá - proč? Jakej smysl tento film měl? Pobavit? To se moc nepovedlo. Poučit ? Možná ano, děti, nezabíjejme servírky, jinak nás ve vězení ojede velkej černoch.. Ještě že to celé zachraňuje délka (spíš krátkost) filmu - těch necelých 80 minut to lze vydržet a Macy byl fakt dobrej... (16.07.2008)

Nejdříve jsem to bral jako levnou variaci na Volný pád, ale to bych tomuhle rozumně krátkému filmu křivdil. Edmond prochází jakousi osobní krizí, až mu z toho prostě hrábne. Sice se to odehrává v jakémsi alternativním vesmíru, kde štětky vypadají jako Denise Richards, Bai Ling či Mena Suvari a Julii Stiles sbalíte, když jí řeknete, že si s ní chcete za***at, ale William H. Macy působí naprosto věrohodně, scénář je propracovanější, než jsem čekal, a režisér věděl, co s tím dělat. (13.05.2011)

volnej pád v podání excelentního macyho. ten chlap nemusí hrát. stačilo by mu se producírovat před kamerou, ale on přesto hraje... a skvěle. tam, kde douglas střílí, tam macy hledá kreditku a diví se zkaženosti světa. tam, kde by každej druhej přehrával, tam si vystačí jen svym útrpnym pohledem. a poslední část z kriminálu-knír a vykérovaná slza pod okem+lovestory-herdek filek-je prostě zásadní v jeho filmografii.RESPEKT (06.02.2012)

Další film od Stuarta Gordona, od kterého jsem viděla skvělého Reanimátora a Castle freak, takže tenhle kousek jsem si nemohla nechat ujít. Jak to dopadlo? Začátek divný, prostředek ještě víc divný a konec absolutně divný. William Macy se svými manickými záchvaty na mě působil dost směšně a trotlovitě a scénka s teplým černochem na konci ve mě vyvolala šílené výbuchy smíchu, což asi nebyl záměr autora. Dějově podobné jako Volný pád, ale zatímco ve Volném pádu mělo jednání postavy jasnou logiku (kolikrát jsem na úřadu nebo v obchodě chtěla udělat to samé) a film měl prostě grády, tak tady bylo všechno nějak divné, nepřirozené a nelogické. Jestli někdo kouříte marihuanu, tak si dejte dvojnásobek svojí obvyklé dávky a už se nemusíte na tuhle podivnost dívat, vyjde to nastejno. (31.08.2009)

Ze začátku to vypadá jako mix Volného pádu a Klubu rváčů (upgradovaná verze pro týpky ve středních letech), bohužel časem se děj trochu rozplizne a i přes téměř seriálovou stopáž jsem se chvílemi neubránil nudě. Přesto se nejedná o film, který by se měl zcela propadnout do zapomnění. Pro mě vždy nepřílíš sympatický Macy zahrál rebelujícího kravaťáka velice dobře (zejména jeho finální proměna ve zkušeného mukla byla neskutečná), potěšily mě i známé tváře ve vedlejších rolích (Stiles, Mantegna, Woodbine). (31.03.2017)