Život v sedmém nebi

Nenápadně se tvářící úvod do sucharské existence jménem Al Fountain nepřeje nejmenšímu tušení, že od chvíle, kdy si hrdina najde svůj první stříbrný vlas a doslechne se něco nelichotivých přívlastků o své osobě, ohlásí nástup dobrodružná linie, u které nebude tak docela jasný žánr, kterým se bude ubírat - od matoucích a krajně podezřelých situací se dá čekat cokoli, počínaje nějakým tím nadpřirozenem, přes úchyláckou komunitu a brloh bestiálního maniaka, až po možnost onoho světa, aby vykrystalizovala do nevážně-vážné, vzrušující výroby nových vzpomínek, protože ty dětské častým používáním vybledly jako staré fotografie a bdělost přítomnosti náhle nestačí. Na podivném místě, kde složení obyvatelstva připomíná U-Turn v umírněné podobě, může začít Alova cesta k znovuzrození, provázená bezednou studnicí inspirace - chlápkem, co přestřihl dráty, aby se stal nezávislým a kterému jsem lehce uvěřila, že ve staré šperkovnici vězní měsíční svit - aby ne, když mu prodej kradených zahradních kýčů vystačí na pohodlné vyžití a půl domu k tomu... John Turturro a Sam Rockwell jako skvělý a skvělejší. (28.11.2013)

John Torturro hraje šílenýho suchara, který svým podřízeným nedopřeje trochu zábavy ani pět minut před sirénou, plechovky s barvou musí lícovat a když už nemá koho buzerovat, zavolá domů a vycuká aspoň manželku a syna. Neni divu, že když dělníci z jeho party pořádají mejdan, on sedí v motelu sám a volá na sex po telefonu. Jednoho krásného dne ale potká chlápka, který jako kdyby si odskočil z komparsu na kovbojku, a který mu jeho "hodnoty" obrátí naruby. Al Fountain se začne chovat jako utržený ze řetězu a pod "vedením" svého nového přítele pozná, o čem je život. Parádní, u nás bohužel málo známý film (jako většina DiCillových) a první film, ve kterém jsem viděla (a žasla) Sama Rockwella. (08.01.2005)

Velmi prostá, přímočará a krásně pohodová nezávislárna o překonávání krize středního věku. V podstatě to nemá čím překvapit (ta samá zápletka a děj už byly podobným způsobem zpracovány mnohokrát), ale na druhou stranu ani čím urazit a ty necelé dvě hodiny strávené ve společnosti sympatického dua Turturro - Rockwell utečou jako voda. 70 - 80 % (11.07.2012)

Nalinkovanej život jako robot, v sedm večeře, v devět volat domu, projít násobilku, zakázat rachejtle, jít spát a pořád dokola. A najednou jeden šedivej vlas vás donutí uhnout kousek z týhle předem daný rutiny a skončí to s chlapem co žije v půlce karavanu, krade sádrový trpaslíky, koupe se nahej a bere život tak jak jde a vy najednou zjistíte, že zažíváte nejzábavnější dny v životě. Sam Rockwell a John Turturro si museli natáčení ohromě užívat, protože tenhle film je hlavně o tom, že každej má v sobě kus malýho dítěte a můžete se snažit sebevíc, ono stejně jednou uteče a ukáže vám, zač je toho loket. (23.06.2011)

Člověk si kolikrát si ani neuvědomuje jak žije, má partnera, s kterým se vzájemně přetvařují, má děti, kterým místo aby přinášel radost, tak jim ubližuje, má práci, které dává přednost před osobním životem a zároveň má prázdný život, jehož smysl je v tom, že má zažitý určitý stereotyp z kterého neumí, nebo spíš nechce vybočit, strachuje co si o něm pomyslí ostatní, neumí být sám sebou, neprojevuje své skutečné pocity, chybí mu láska. Život pak utíká a člověk najednou zjistí, že děti odrostli a nechtějí ho vidět, je závislý na partnerovi, práce ho nebaví a on je v podstatě sám...Tento film je o tom, že pokud člověk chce, jde to změnit, jen musí sám chtít. (28.09.2008)