Na území žen

Režisér a scenárista Jonathan Kasdan, ktorý týmto filmom debutuje na oboch pozíciách, zdá sa nezdedil veľa talentu od svojho otca Lawrenca. Aj napriek nie príliš veľkej stopáži je film dosť nudný a plné klišé. Dialógy sú hrozne kŕčovité a nerealistické. Je veľmi naivné, myslieť si, že keď do filmu namontujete rakovinu, hneď sa z toho stane silná dráma. Takto jednoducho to nefunguje. Navyše som bol dosť sklamaný aj z Meg Ryan, viac ma upútali Kristen Stewart a Makenzie Vega v úlohách jej dcér. Neviem, čo týmto filmom chcel autor povedať, ale je to jeden z najzbytočnejších filmov, aké som videl. Aj keď je len pár minút od jeho skončenia, už teraz si poriadne nepamätám, o čom vlastne bol. (13.11.2007)

Jednoduché, intenzivní a realita v každé minutě filmu. Senilní babička, která si je jista, že každou chvíli natáhne bačkory pro mě byla nejlepší v celém filmu, jelikož znázorňovala podle mého názoru všechny události, které se ve filmu odehrávají. Její upřímnost a nadhled bylo pro mě ve filmu to nejlepší. Adam Brody a jeho běh do stromu :-D :-D, Meg a její nedostupnost vůči dcerám, z nichž se mi více ve filmu líbila Makenzie Vega a její touha dělat vše jako dospělí a zbytečně se neutápět v dětství, byla kouzelná :) (17.02.2013)

Mám ráda Adama Brodyho a jsem ráda, že měl konečně šanci si někde zahrát nějakou větší roli. Od filmu jsem nic moc neočekávala, ale kupodivu mě to příjemně překvapilo. Film neurazí, nenudí, herecké výkony nejsou špatné, prostě se na to pěkně kouká. Téma sice není extra originální, ale to mi vlastně vůbec nevadilo. Pokud chcete příjemně prožít hodinu a půl, rozhodně se nebojte zvolit tento film. (14.07.2012)

pominu-li takové maličkosti jako naprosto skvělý soundtrack a mně nesmírně sympatické obsazení všech postav .. tak musím zdůraznit to nejdůležitější - samotný příběh .. vyprávění ze života, které mě vzalo pěkně za srdíčko – vezmu to jen ve zkratce .. díváme se : jaká je ten život vlastně nespravedlivá kur** - díváme se na to, jak je ten život vlastně krásný ... já tyhle příběhy prostě můžu, když tvůrcům uvěřím, jdu do kolen : trpím, směji se, jsem šťastný / nešťastný … (12.05.2010)

Poměrně zvláštní film. Se zvláštním dějem, zvláštní atmosférou. Scénáristu soft porna Cartera odkopne přítelkyně, která ani neví proč, zhrzený mladík prchá na předměstí na duševní prázdniny do domu své babičky, kterou prakticky vůbec nezná. Začne tu tak velmi záhy vznikat zvláštní vztah mezi ním a sousedovic ženským arzenálem, zejména postarší Sarah a její dcerou Lucy. Protože Carter jednoduše neumí říct ne, dostává sebe i ženské osazenstvo do podivných situací, které nemají ve scénáři pořádnou oporu. Proto je výsledek místy hodně učesaný, hodně nedotažený, prostě tvůrci jakoby se snažili zavděčit všem – ženám, mužům, všech věkových kategorií. Přesto jsem si tuhle zvláštní, ale příjemnou jízdu užil, samozřejmě i díky ústřední herecké trojici (dokonce i ta Meg mi tu sedla).. (26.08.2011)