Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Za sobectví se platí nejvyšší cenou – samotou. Televizní zpracování povídky Marie Majerové. Marta Vendyšová (E. Balzerová) vyrůstala v bohaté rodině a provdala se za známého a úspěšného architekta (F. Němec). Brzy po začátku první světové války dostala zprávu, že její muž padl na frontě. Mezi věcmi, které jí předal jeho frontový přítel, je i medailónek s tváří dítěte, který u muže nikdy neviděla. Rozhodne se vypátrat dárce... (Česká televize)

(více)

Recenze (18)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Já vám vašeho muže neukradla, na to musejí být dva!" Hodiny v bytě Marty Vendyšové (sugestivní Eliška Balzerová) tikají a tikají a divákovi této televizní inscenace podle předlohy Marie Majorové je minutu od minuty jasnější, že ten příběh o odhaleném tajemství medailonku manžela dotyčné nebude mít veselý konec. Slzy v očích nejen Elišky Balzerové ale i Marie Vášové nám to jen potvrzují. Jiřímu Bělkovi se ten smutný příběh podařilo vcelku zajímavě natočit, zvláště všechny ty flashbacky (s Františkem Němcem) mají vcelku nostalgickou atmosféru.          ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Literární tvorba Marie Majerové (1882 - 1967) zůstává tak trochu rozkročena mezi jednotlivými údobími, v nichž se odehrávaly všechny zásadní charakterové i politické proměny této velké české ženy-spisovatelky. Medailonek je patrně jednou z nejvýraznějších ozvěn v celkovém pohledu na ženy a jejich osudy či postavení na přelomu století. Nejde přitom o výjimečné osobnosti, ale o obyčejné ženy, představující v autorčině pojetí typizované postavy své doby a také společenské třídy. Marta hledá smysl života v manželství, v muži a v dětech – a nakonec ho nenachází. Byla vychována k tomu, aby zapírala své vlastní zájmy a obětovala se ve prospěch rodiny, byla přesvědčena o tom, že v manželství najde své štěstí. Nikdo jí neřekl, co má dělat, když ztratí lásku svého manžela nebo jeho samotného. Její manžel, úspěšný advokát, má svou práci, zájmy, veřejnou činnost, možná je jen logické, že ho jeho žena hovořící o lásce a společné domácnosti jednoduše přestane zajímat. Televizní dramatizace v režii Jiřího Bělky původní literární půdorys posouvá ještě do jiných morálních struktur a v mnohém jej dokonce převyšuje. Jestliže Majerová líčí Martu jako unylou, měšťáckou paničku, truchlivou i žárlivostí kypící hysterku, Eliška Balzerová ji naopak propůjčila přirozený ženský půvab i neskrývanou důvěrnou rafinovanost, díky níž Marta vyznívá obecně respektovaněji a nadčasověji. Dokonce si myslím, že nebýt Balzerové, šel by celek minimálně o dvě třídy níž. Němec, Štěpánek, Řehoř a další hrají jen vedlejší, panoramatické postavy, takže jediným slušným protihráčem byla Marie Vášová v roli oddané staré hospodyně. Nejednoznačná osoba, doslova přetékající mateřskou péčí a starostlivostí, se stává nepostradatelnou především v okamžicích závěrečného účtování s minulostí. Velmi drsné procitnutí. A nakonec z toho všeho zbyl jen pocit absolutní prázdnoty a nekonečné samoty. ()

Reklama

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Komorní drama, které má z počátku velice naivní atmosféru a v samotném závěru již velice mrazivou. Raněný voják (Petr Štěpánek) přináší zprávu z války Martě Vendyšové (Eliška Balzerová) o jejím muži. Té dlouho nedochází, že pro ni nemá dobré zprávy, ale že její manžel padl. Začne jí to pomalu docházet až poté, co se rozpovídá o útoku v zákopech. Její chování mi přišlo dost naivní. Je na manžela natěšená, raduje se i z toho nového vojáka. Vůbec ji nemůže dojít, že takový voják jen zvěstuje, že manžel padl. Poté to již jde ráz na ráz... objeví se tajuplný medajlonek a s ním retrospektivní pátrání, zda její manžel měl nějakou jinou ženskou, když Marta ležela v sanatoriu. Je to klasický televizní film, točený v ateliérech. Vypadá to jako divadlo, ale ten příběh a dialogy jsou poutavé, a tak oproti jiným takovým filmům to není nuda. [99. hodnocení, 12. komentář, 73%] ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Skvělý televizní film - zajímavý příběh, který byl dobře psychologicky vystavěný, navíc s téměř detektivní zápletkou, takže jsem se ani chvíli nenudil. A realistický závěr mu naštěstí ani nedal sklouznout do pouhého romantického melodramatu. Ozdobené navíc i výbornými a přesvědčivými hereckými výkony. Rovněž mě překvapilo, že tak nosnou povídku napsala Marie Majerová, kterou má člověk kvůli minulému režimu zařazenu v poněkud jiné škatulce, zřejmě nejspíš neprávem. ()

quokam 

všechny recenze uživatele

Vyborna inscenace, kterou vsak srazi nektere dialogy, ve kterych pokus o dramatickou zkratku zabiji verohodnost daneho okamziku. Balzerova odehrava soukrome niterni herectvi, dalsi herci ji pouze sekunduji. Pojeti postavy hospodyne Anezky se vsak moc nevyvedlo, bylo jakesi moc okate, coz v podstate pripravilo konec o podstatnou cast emoci. 7.5/10. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (1)

  • Povídka Medailónek pochází ze sborníku Mučenky (1921), za který získala Marie Majerová v roce 1922 Státní cenu za literaturu. (NinadeL)

Reklama

Reklama