Doba ledová 2: Obleva

Od pokračovaní Doby ledové sem čekal pouhý Produkt. Pouhý produkt to možná je, ale je výbornej. Především měli tvůrci více peněz a je to vidět. Krajina, tentokrát ne pouze ledová, je naprosto krásná, a všechny záběry na větší krajinné celky jsou prostě dechberoucí. Postavičky a emoce u nich tentokrát opravdu fungují. Působí mnohem živějším dojmem a to i díky animaci. Hlavní záporák tentokrát chybí, ale Voda, jako neustálá visící hrozba, funguje na výbornou, i díky dvěma potvorám z dob dávno minulých, které jsou v ní ukryty, byt se objevjí jen málo. Dabing je skvělý, především Ota Jirák, jehož Manny je tentokrát přeci jen asi nejhlavnější postavou, se s tím popral naprosto skvěle, ale ani ostatní nezaostávají, a Kateřina Brožová mě moc překvapila. Najde se tu několik scén, které by se daly nazvat přímo Momumentálnímy (především na konci), a díky hudbě, o kterou se tentokrát místo nevýrazného Davida Newmana postaral John Powell, má film místy tak neuvěřitelný grády, že si člověk až přestává uvědomovat, že kouká na film, notabene animovanej a totálně se ponoří do děje, díky čemuž se možná na konci rozbulí, tak jako já, i s mojí mladší sestrou. A motiv Lodě, jako záchrany před velkou Vodou (jasný odkaz na Noemovu Archu) je prostě geniální. (13.04.2006)

Doba ledová 2 se mi líbila o dost více, než první díl. Přišla mi více svižnější, akční a zábavnější. Kromě ústřední trojice Sid, Manny a Diego, mě také bavily všechny kousky s okouzlujícím a nenapravitelným Scratem. Ten v tomto pokračování dostal více prostoru a mohl tak naplno projevit svůj multiplexní talent. Jakmile byl na scéně, spolu se svým věrným lískovým oříškem, jen jsem čekala, jakou pohromu zase způsobí, a věděla jsem, že mě nikdy nezklame. Spolehlivě jsem díky němu byla obdařena mírněnými záchvaty smíchu. Oblevou jsem byla velmi pobavena. (04.04.2010)

[65%] Jednička mě až tak moc neoslovila a tato dvojka na tom není o moc lépe, ale do pekel je posílat nebudu, zabavilo mě to. Animace je dobrá, má to pěkné postavy, jen mi nepřišel výrazný příběh a vcítění do těch zvířátek. U téhle dvojky je to takové už svižnější a o něco víc se zde objeví veverka Scrat, která mě prostě baví v každé scéně. (26.07.2022)

Nelíbíla se mi už jednička a dvojka je o tom samém. Už samotná animace mi přijde nezajímavá, a i když je tam jakás takás stylizace, tak mi nějak nevoní. A na co je mi, že se zvířátkám hezky vlní chlupy, když mi občas připadalo, že pohyb zvěřeny je prostě divný. Nehledě na to, že led, led, led a občas odhalená hlína s trávou a stromkem mi přijdou jako nedotažené prostředí. Vtípky moc nerozesmějou, zvířata mi přijdou až na šavlozubého tygra Diega otravné a nelíbil se mi ani dabing (původní) - mamut je huhlavý a nevýrazný, Sidovo šišlání je příšerné. Děj téměř žádný - celou dobu se jen někam jde. Zachraňuje to Scrat a líbila se mi i scéna, kdy malí lenochodi uctívají Sida. A to je celkem málo... (30.08.2007)

Nebyla to láska na první pohled, ale možná právě proto je teď Obleva s odstupem můj nejoblíbenější díl. Sid válí každým sebehloupějším slovem, supí song si broukám podezřele často a Scrat je definitivně králem vedlejších animovaných postav. Když jsem si při dalších zhlédnutích zvyknul na podstatně větší důraz na rodinné hodnoty, usmívám se už jen při psaní tohoto komentáře. (27.04.2006)