Miami Vice

Michael Mann je zjavne lepším režisérom, než scenáristom. Scenár Miami Vice je totiž doslova a do písmena televízny. Mann to samozrejme vie a preto nasádza do boja svoje vlastné režisérske zbrane. Na Collateral nadviazané použitím digitálnej kamery. A tu mám s filmom prvý problém. Pokiaľ v Collateral digitálna kamera zaberala výlučne nočné scenérie LA a kluby osvetlené žiarovkami či neónom, v MV ju Mannov kameraman Dion Beebe po prvý krát vytiahol na slnečné svetlo. Obraz v denných scénach je značne zrnitý a vadí to najmä vtedy, keď kamera zaberá veľké celky – more, či džungľu so sídlom hlavného bossa. V nočných scénach mi pripadá väčšia zrnitosť v niektorých záberoch skôr na prospech obrazu, pretože zosilňuje akýsi „dokumentárny“ charakter celkovej štylizácie vizuálnej stránky. Tento kvázidokumentaristický vizuál prispieva k tomu, že film pôsobí značne realisticky a divák má pocit, že je prítomný vedľa postáv priamo na scéne. Celý film je veľmi „klipovito“ natočený, nie je tu veľa dlhých záberov. Nepôsobí to však tak rozčuľujúco ako v Domino Ridley Scotta, hoci v porovnaní s Collateralom sa podľa mňa posunul Mann práve týmto smerom a veľmi dúfam, že stihne včas zastaviť než natočí podobne zbytočný film ako Domino. Na pomyselnej čiare medzi Collateralom a Dominom je totiž, pokiaľ ide o vizualitu, MV niekde v strede. Zvuk v MV je jedným slovom famózny. Divák si to síce naplno uvedomí až pri záverečnej prestrelke, ale podľa môjho názoru je po réžii ozvučenie filmu jeho najsilnejšou stránkou . Originálna hudba pôsobí veľmi príjemne, horšie je to s použitím piesní vo filme. Niektoré skladby sú použité výborne (linkinovský Numb či hudba na diskotéke v Miami, keď Colin tancuje s Li), naopak, nepáčila sa mi montáž Mobyho „One of these mornings“ do scény cesty na Kubu v motorovom člne, pretože vzhľadom k scéne, ktorú sprevádza vyznieva celok až gýčovo; tiež je pre mňa nepochopiteľné prestrihnutie kubánskej salsy v Havane do rockovej balady bez zmeny scény. Herecky je MV zvládnutý výborne na hlavných postoch a herci, i keď majú predpísané dosť schematické a ploché postavy sa s nimi vyporiadali slušne . Vzhľadom k predlohe by som však čakal viac vyprofilovaný profesionálny vzťah medzi Ricom a Sonnym. Pri sledovaní filmu som totiž mal pocit, že sú si akosi ukradnutí, i keď každý z nich je stvárnený kvalitne. Takto z hľadiska vývoja vzťahov medzi postavami ostáva hlavným ťahákom filmu osudová láska Sonnyho a Isabelle (ako vždy skvelá Gong Li – mimochodom na maili prijímam stávky na to či si dala alebo nedala upraviť nos kvôli MV). Poteší i to, že miest, kde by postavy mohli prednášať „veľké“ repliky, zahrajú čisto tvárou a mlčky . Najkrajšie je to vidieť v scéne keď Ricova priateľka leží v kóme a Rico sedí vedľa nej na stoličke. Celkovo môžem povedať, že tento ne-žánrový (akčný rozhodne nie je a na drámu je podľa mna slabo gradovaný) počin Michaela Manna ma nesklamal, ale ani neohúril. 8/10 (02.09.2006)

Ti dva neoholení chlápci na mě (za)působili jako novodobí rytíři. Upsaní práci, která zavání průserem, do něhož jdou statečně a bez zaváhání, protože zlu je třeba se postavit (a ani kapka adrenalínu nesmí přijít na zmar), neznají rivalitu - jsou přátelé, jeden druhému zdí a záchytnou sítí, milují a své lásky si chrání, k tomu nehorázně dobře vypadají. Tohle že není film pro ženy? Tohle teda JE film pro Ženy !!! (22.08.2006)

Přes dvě hodiny trvající epizoda z Mannova dítěte jménem Robbery Homicide Division, které produkce zapíchla po první sezóně kvůli excesům tamního hlavního hrdiny, Toma Sizemorea. Právě v RHD si Mann vyzkoušel sílu digitální "ruční" práce a ukázal pořádnou porci reality, troufám si říct, že jinde neviděnou. A pak přišel s tímhle, všechno co si osahal, využil a ono to zase fungovalo a možná že ještě líp než dřív. Nemám co vytknout, snad jen že Gong Li na Marii Matiko nemá:) Tohle není taková ta pohodovka plná srandy jako třeba Mizerové. Tohle je policejní práce plná proher a malých výher, happyendy nečekejte a scén "OK, tak jo, já tu zbraň pokládám, hlavně pusťte rukojmí", se nebojte. Nejlepším Mannovým filmem pro mě zůstává Heat, ale Miami Vice je největší pecka minimálně tohohle léta. PS: Napodruhé a doma "v malém" to už nepůsobí tak nářezově - navíc když už víte, co se bude dít - ale kvalitní akčňák s osobním přístupem to bezesporu je. Pod 80% prostě nikdá nepůjdu. (21.08.2006)

Psychológia, tak vlastná Mannovmu majstrovskému dielu Heat bohužiaľ - ale z pochopiteľných dôvodov - chýba. Hrá sa tu na letnú nôtu. Scenár, s výnimkou zopár dialógových perličiek, je iba tuctovou krimi a dynamika filmu ani zďaleka neodpovedá sľubom nadupaného traileru. Majster Michael Mann však i tak z hovna uplietol bič, ktorý zanechá zopár zapamätateľných stôp. Pre mňa sú to Mobym podfarbená prvá spoločná plavba Colina Farrella a Li Gong v motoráku, tradičná nenapodobiteľná taktickosť a realistickosť mannovskej akcie a do tretice poetika záveru, z ktorého nikto nevychádza ako jednoznačný víťaz. (17.08.2006)

Perfekcionalista Michael Mann přichází s další drsnou kriminálkou, a i když místy není tak suverénní a dějově zajímavý, přesto ani tentokrát nezklamal!! Velmi uznávaný tvůrce se vrátil na samotný začátek a natočil filmovou verzi úspěšného seriálu, na kterém se kdysi producentsky podílel. Dvojice detektivů se tak v přestrojení vydává do centra drogových obchodů, kde přestává veškerá legrace. Syrová digitální kamera, režisér kloubící psychologické a akční prvky, poctivá závěrečná přestřelka - přesto chybí dynamika a Miami Vice skutečně působí dojmem, že má aspoň o hodinu víc!! A to body rozhodně nepřidá. Mann pozoruje detaily, kterých si jiní tvůrci ani zdaleka nevšimnou, užívá atypické záběry, ze kterých málokdo něco vypotí. Snímek je méně rafinovaný než předešlý Collateral, akce tu nehraje hlavní úlohu, Mann vybrušuje styl, na tom mu záleží. Naopak děj i postavy místy vypadají jako náhodní kolemjdoucí, postavy jsou trestuhodně plytké. Emoce tím pádem chybí. Hodně by mě zároveň zajímalo, kam zmizelo těch 130 milionů dolarů, které Miami Vice údajně stálo? (03.10.2006)