Žena ve vodě

║Rozpočet $70miliónov║Tržby USA $42,285,169║Tržby Celosvetovo $72,785,169▐ Tržby za predaj DVD v USA $12,474,268 //počet predaných kusov 799,785║ nezaslúžený prepadák / _M. Night Shyamalan ma prekvapil týmto počinom a v tom najlepšom slova zmysle. Do každého svojho dielka vloží takú nenápadnú dejovú rovinnosť, prepájajúcu rôznorodé charaktery postáv, tak že pri spočiatku banálnych scénkach sa vytvorí hustá atmosféra ako je badať pri úseku, keď sa vlk prvý krát objaví na scéne a prenasleduje svoju korisť, prípadne je silná momentka prílet orla. "Bravúrne dielko!" /90%/ (16.01.2008)

Márne sa snažím prísť na to, ako tento nezáživný výplach môže niekto označovať za comeback veľkého režiséra. Absolútne hodnotenia od Adriana či Obitusa jednoducho nechápem: veď v tom filme nefunguje skoro nič. Možno je to tým, že sa pohybujem vo vodách fantasy žánru, čítam autorov ako Gaiman či Barker a tak mi scenár Ženy vo vode príde len ako neoriginálny zlepenec hentoho a tamtoho. Že je to nejaká výpoveď o sile príbehu? Tak prečo to potom nemá silný príbeh, prečo sa ma ani vzdialene nedotkla mýtická rovina zápletky?! Nemá to napätie, ani štipku nadhľadu (a že by tomu nejaké milé pochybovačné ironizovanie veru pomohlo!), ba dokonca ani tí herci za veľa nestoja. Nakrútiť Giamattiho tak, že je načisto nezaujímavý a neveríte mu ani štipku z tých nasilu zo seba súkaných emócií, to je fakt výkon, Night! Chlapče jeden indický, prehoď výhybku! (26.03.2007)

Velice zajímavý filmík, někdy mě trošičku i mrzí že si na sebe Shyamalan upletl pořádný bič svými prvními filmy, takže je logické že publikum očekává pořádné pecky. Já si ale nějak nestežuju a s Ženou ve vodě překvapivě nemám problém. Příběh je velmi citlivý, krásná hudba a skvělí herci, zkrátka taková ta všehochuť všeho na co se ve filmu dobře kouká. 60% (23.03.2009)

Z pohádky do louže... ehm, bazénu. A podle mínění nejednoho kritika i diváka Shyamalan v posledních letech setrvale šlape do horších věcí než do louže. Já ale obdivuju každého, kdo jde neprošlapanými cestami a tomu, kdo chce jít za ním, ji neklestí a neuhlazuje, takže co chvíli zapadnete po kolena do bahna, co minutu se sápete kopřivami a co chvíli vás švihne trnitá větvička po tváři, protože někdy pak cíl opravdu stojí za všechnu tu námahu. Probuzení dítěte v nás je hodno i větších obětí, záleží jen na nás, zda ho chceme probudit. Pohádka není sprosté slovo, i když by to podle některých reakcí na film mohlo tak vypadat, protože tady jde o to, jak ochotní jsme přistoupit na pravidla indického příběhového mága a nakolik nám dělá obtíže přijmout, že v každém světě je místo na zázraky. Jako dětem nám to potíže nedělalo nebo jste snad někdo při vyprávění pohádky místo toho, abyste ani nedutal a poslouchal s široce otevřenýma očima a duší, vznášel dotazy, proč na Popelčinu a Sněhurčinu macechu nevlítla kontrola z úřadu péče o dítě nebo jak je možné, že Karkulčina nemocná babička žije kdesi v lesích místo v domě s pečovatelskou službou? Pokud jste s to na chvíli hrát podle M. Nightových pravidel, čeká vás vydatná porce hořkosladké fantazie, pokud ne, máte na to samozřejmě plné právo. Já si jen myslím, že tenhle film víc než jakýkoli jiný ukazuje, že kdo chce, hledá způsob, a kdo nechce, hledá důvod. P.S. Dřív jsem si myslela, že za setrvalé poruchy sekačky může závada na kabelu, ale teď už je mi jasné, že je to trávodlakova práce. A také jsem dala sbohem racionálním vysvětlením, proč je tráva zásadně nejhustší a nejvzpurnější kolem zahradního rybníčku. (17.05.2010)

Nádhera. Každý nový film M. Night Shyamalana se mi líbí více než ten předchozí a o Lady in the Water to platí taky. Shyamalan tentokrát rezignoval na nečekané pointy, o to více si hraje s atmosférou, a to způsobem zcela brilantním. Film sice působí velmi naivně, čímžto se sám znepřístupňuje velké části publika (filmové kritiky, kteří by chtěli třeba něco namítat, ovšem posílá Shy nevybíravě někam skrze postavu filmového kritika Leedse), nicméně právě postavy, hrdě nesoucí svůj úděl, a stavějící se čelem k realitě, byť zcela nepravděpodobné, jsou nakonec tím nejsilnějším na celém filmu, což je ještě podtrženo solidními ( a několika brilantními) hereckými výkony. Triky jsou výborné, hlavní stvůry, byť počítačové, nepůsobí uměle, naopak jsou velmi přesvědčivé, což v dnešním Hllywoodu není zdaleka běžné (vzpoměňme na všechny (po)tvory třeba v Harry Potterovi 3, nebo i zcela zbytečně digitální Pumy v Ohnivém Oceánu). O hudbě Jamese Newton Howarda nemá cenu se rozepisovat, jeho tóny opět povznášejí film blíže k uměleckému dílu, než pouhé zábavě, a už úvodní animovaný prolog vás dojme. Shyamalan to dokázal. Znovu! (07.09.2006)