Žena ve vodě

Shyamalanovy filmy, i ty slabší, mívaly něco zajímavého. Nápad, zápletku, inteligentní příběh, napětí. Žena ve vodě neobsahuje ani kapku invence, po většinu času nudí, není to ani pohádka pro děti, ani chytrý příběh pro dospělé. Jediné, co stojí za zmínku, je tradičně skvelá hudba Jamese Newtona Howarda. Snad se s příštím snímkem vrátí pan režisér na úrověň přinejmenším "Znamení" a nezklame mě tak, jak se mu to "povedlo" tentokrát. (05.10.2007)

Tak nějak nevím kde začít, ještě to rozdýchávám a aby se mé emoce nevytratily příliš rychle než dopíšu tenhle komentář, pustila jsem si soundtrack k filmu ... Začátek začal sympatickou předmluvou provázenou animací, pak jsem se ponořila do překrásného příběhu narfy Story z Modrého světa ... byla velice krásná, Bryce ji dokázala zahrát úžasně a až tak dokonale, že by ji to člověk i uvěřil. Párkrát se o mě pokoušel infarkt, když travní bestie vyskočila vrčíc s očima rudě planoucíma ... no mi stačilo poskočit na židli i při prasknutí žárovky ve sklepě... Taky je asi málo pravděpodobné, že by se takhle lidé z celého baráku spojili a společně věřili pohádce, která se zrovna teď děje a oni jsou její součástí a mohou svými společnými silami pomoct. Dostalo mě to čtení proroctví z krabic s kukuřičnými lupínky pěkně seřazenými v kuchyňské skříňce. To jsem jen nevěřícně zírala, "jako tohle myslí vážně?" No ale asi to tak mělo být ... Sice jsem spoustu věcí nepochopila, myslím tím souvislosti jak, proč ... ale je to fantasy a za mě je to přes to všechno čistá pětka. (09.09.2013)

Márne sa snažím prísť na to, ako tento nezáživný výplach môže niekto označovať za comeback veľkého režiséra. Absolútne hodnotenia od Adriana či Obitusa jednoducho nechápem: veď v tom filme nefunguje skoro nič. Možno je to tým, že sa pohybujem vo vodách fantasy žánru, čítam autorov ako Gaiman či Barker a tak mi scenár Ženy vo vode príde len ako neoriginálny zlepenec hentoho a tamtoho. Že je to nejaká výpoveď o sile príbehu? Tak prečo to potom nemá silný príbeh, prečo sa ma ani vzdialene nedotkla mýtická rovina zápletky?! Nemá to napätie, ani štipku nadhľadu (a že by tomu nejaké milé pochybovačné ironizovanie veru pomohlo!), ba dokonca ani tí herci za veľa nestoja. Nakrútiť Giamattiho tak, že je načisto nezaujímavý a neveríte mu ani štipku z tých nasilu zo seba súkaných emócií, to je fakt výkon, Night! Chlapče jeden indický, prehoď výhybku! (26.03.2007)

TV/// Obsazení 3/10 Děj 2/10 Hudba 5/10 Efekty 3/10/// +závěr nebyl úplně nejhorší, má to celkem slušnou hudbu -i když málo výraznou, skoro nic se tam neděje, je to strašná nuda, nezajímavé postavy, slabší obsazení, scénář, režie/// Po přečtení článku v Premiere jsem si říkal, že to s tím Shyamalanem ještě tedy zkusím. V článku bylo zajímavé vyprávění o tom, jak měl režisér svoji představu o filmu, tu přednesl studiu a to řeklo, že se to bude muset radikálně přepsat. Na to jím režisér suveréně zvedl prostředníček a šel to spíchnout k jinému studiu. Jenže s filmem u kritiky ani u diváků neuspěl a film propadl. Po článku mi ho bylo líto, ale teď se směji a říkám dobře mu tak. Je naivní, že si myslel, že mu tenhle scénář projde. Větší blbost jsem dlouho neviděl a ke všemu jsem se šíleně nudil. Shyamalana nemám rád a po tomhle kousku už mu vůbec nerozumím./// Celkem 29%/// (15.05.2010)

Nádhera. Každý nový film M. Night Shyamalana se mi líbí více než ten předchozí a o Lady in the Water to platí taky. Shyamalan tentokrát rezignoval na nečekané pointy, o to více si hraje s atmosférou, a to způsobem zcela brilantním. Film sice působí velmi naivně, čímžto se sám znepřístupňuje velké části publika (filmové kritiky, kteří by chtěli třeba něco namítat, ovšem posílá Shy nevybíravě někam skrze postavu filmového kritika Leedse), nicméně právě postavy, hrdě nesoucí svůj úděl, a stavějící se čelem k realitě, byť zcela nepravděpodobné, jsou nakonec tím nejsilnějším na celém filmu, což je ještě podtrženo solidními ( a několika brilantními) hereckými výkony. Triky jsou výborné, hlavní stvůry, byť počítačové, nepůsobí uměle, naopak jsou velmi přesvědčivé, což v dnešním Hllywoodu není zdaleka běžné (vzpoměňme na všechny (po)tvory třeba v Harry Potterovi 3, nebo i zcela zbytečně digitální Pumy v Ohnivém Oceánu). O hudbě Jamese Newton Howarda nemá cenu se rozepisovat, jeho tóny opět povznášejí film blíže k uměleckému dílu, než pouhé zábavě, a už úvodní animovaný prolog vás dojme. Shyamalan to dokázal. Znovu! (07.09.2006)