Žena ve vodě

Nalijme si čistého vína. Bez znalosti jména režiséra by tady létaly odpady hlava nehlava. Oceňuji snahu o originální pojetí a pohádkový nádech celého příběhu, ale pravdou zůstává, že mi celou dobu bylo za Shye trapně. Místy to působí strašně lacině, nebál bych se říct až amatérsky a přitom všichni víme, že Night má na mnohem víc. (22.01.2019)

Ajaj, Shyamalanovy předchozí filmy (s výjimkou Znamení), téměř zbožňuji, takže by se dalo mluvit o velikém zklamání. Nenašel jsem svou oblíbenou atmosféru, kterou jsem si zamiloval ve všech jeho dřívějších počinech. Byla skutečně jen místy, bohužel na mě působila příliš chtěným dojmem a nebylo to tak přirozené jako dřív. Poprvé se mi také u Shye stalo, že mě zápletka ale absolutně minula, což souvisí s poměrně značnou nudou, která mě provázela. Stále jsem si říkal, jaký to má smysl? Vždyť je to jen snůška hovadin! A závěr filmu mi tento pocit ještě zvýraznil. Asi jsem nedával moc pozor, do příběhu jsem se vůbec nevžil. Rovněž se mi nelíbí zaměření filmu pro dětského diváka. Neobjeví se sprostá slova, krev, nahota (což mi vadí v souvislosti s puritánstvím v USA, tak i s tím, že je to prostě nepřirozené) ani moc mrtvol a k tomu všemu, patrně jako omluva, přijde sebeparodizující vložka, která do celého kompletu nezapadá. Přechody mezi atmosférickými scénámi a teenagerskou komedií (či čím) působí jako pěst na oko. Hudba Jamese Newtona Howarda je slušná, ale jak to tak u filmových skladatelů bývá, velmi podobná Vesnici. Při závěru filmu a sletu fantaskních potvor se mi dokonce přihodila nešťastná věc, kterou se skoro bojím prezentovat. Poměrně kontrolovaně (ale přesto) jsem vyprskl smíchy. Mrzí mě to, ale to se stává i těm nejlepším :-), a ještě něco k hercům. Paul Giamatti a Bryce Dallas Howard mi nesedli svým zevnějškem, na Shyamalana jsem se až moc soustředil, takže jsem mu nevěřil (ale to by se stalo každému, u koho bych zkoumal každou čmouhu), a tak jedinou personou, která mě dostala, byl Freddy Rodríguez, který dostal ale pramálo prostoru a jeho scéna v závěru byla prostě nedotáhnutá, skoro by se mi chtělo říct, jako celý film. (14.01.2007)

Heepov príbeh je Shyamalanov darček všetkým tým, ktorí s nosom vo vankúši a v pyžame snívavali o tom, že sú vyvolení. Že niekde za závesom racionálna existuje svet, ktorý ich robí vínimočnými, špeciálnymi, nepostradateľnými. Fantázia, rovnako ako Žena vo vode, na ktorú nemožno hladieť ako na vzorec filmových postupov (viz kritik). Pihami ka kráse sú slabší rozbeh a Giamattiho chvíľami prepálená komika (on jednoducho nedokáže byť nevýrazný). 90% (19.10.2007)

Na rozdíl od Stalo se, kterému jsem dal stejné hodnocení, vím, že tohle hodnocení je zřejmě prozatímní. Protože tohle je ten typ filmu, na který musíte mít náladu. A já ji zřejmě neměl, takže rozumnější budu, až to zhlédnu podruhé. Pak možná napíšu víc. Momentálně jen řeknu, že postava filmového kritika, který se mýlí a který ve filmu neskončí slavně, mi přišla jako skvělá pomsta všem těm kritikům a že Bryce Dallas Howard je nádherná! (01.08.2010)

Žena ve vodě je výzvou diváckým očekáváním a představám, jak má vypadat filmové vyprávění. Na jedné straně nás nutí uvěřit příběhu, na druhé tyto snahy sama nabourává. Až při druhém zhlédnutí jsem plně docenil její rafinovanost, skrývající se pod zdánlivě jednoduchým až prosťoučkým povrchem. Sám jsem si při sledování uvědomil, jak moc vězím v zajetí vypravěčských konvencí. Je to vlastně spíš "artovka" pro hloubavého diváka, než blockbuster pro masy. (17.12.2006)