Žena ve vodě

Shyamalanova Žena ve vodě mě potěšila, nakonec dobrých pohádek není nikdy dost a tahle byla navíc docela strašidelná. Trochu mi vadila překombinovanost (až moc často tam řešili, kdo jsou ti správní lidé), ale ten detektivní nádech byl zajímavý, atmosféra a triky moc pěkné, herci výborní (včetně Shyamalana, který si střihl sakra velkou roli) a opravdu hodně se mi líbil Paul Giamatti, jak herecky, tak jeho postava. (22.09.2006)

Ano, je pravda že je to naprosto něco jiného než předešlé Shymalanovi filmy, ale film s tak nádherně vykonstruovaným příběhem, výbornou hudbou, skvělými herci si nezaslouží slabší hodnocení. Chvílemi mi to připadá trochu dětské, ale to nemění můj názor, že mistr napětí se ani v tomto filmu neztratí a atmosféra kterou Shymalan umí je cítit na každé minutě filmu. Velice zajímavý příběh pro Shymalana možná trochu neobvyklý, ale co...režisér se musí stále zdokonalovat a nečvachtat se stále ve stejném rybníku...je třeba také trochu experimentovat a na tomto filmu je to zdárný příklad, že režisér je režisérem pokud umí natočit film ať už je jakýkoliv a on to dokázal. Mimo to natočit tento film byl jeho sen, který se mu splnil a on si ho náramně užil. (20.10.2006)

Žena ve vodě v sobě rozhodně něco má a byly momenty, kdy jsem nemohl odtrhnout oči od obrazu, uši od hudby, jindy se mi naskytla podívaná na zajímavou komedii, příště zas na pěknou pohádku. Byly taky chvíle, kdy bych nejraději kousek přetočil. To celkově tomuto multižánrovému produktu velmi ubralo, celkem však poutavá podíváná, o které tak nějak zatím nevím co si myslet a z jakého úhlu na ni nazírat. Snad příště. (13.11.2009)

Po extrémně nedoceněné VESNICI další skvělý počin Mr.Shaymalana, u kterého mám pocit, že se film od filmu vzdaluje mainstreamovému divákovi, což kvituji s povděkem. Stejně jako v případě předešlého filmu nádherně atmosférická záležitost s výbornou Howardovou hudbou, několika silnými momenty a Giamattim, který jde definitivně do mé herecké TOPky. Koho znechutila pointa Vesnice (ne které ale film nestál, ať si kdo chce co chce říká), ten se ničeho podobného zde nedočká. Shyamalan upustil od svého tradičního trademarku překvapivých závěrečných rozuzlení (pokud nepočítám odhalení "Strážce"), ale už od začátku rozvíjí originální pohádkovou mytologii, která z tohoto filmu místy činí cosi, co by se dalo nazvat "divný", ale tuze zajímavý film. Bezvadně se o něm debatí se stejně postiženými filmovými fandy a nic neztrácí ani s druhým shlédnutím. Takže říkám "Jen houšť a větší kapky!", příště to už bude za 5*, pane Shyamalan. Jenom doufám, že ho od další práce neodradí nepříliš příznivý ohlas divácke obce a filmových kritiků (ty zvládneš, Shyi, pošleš na ně Skrunty a bude klid :o) ). (13.01.2007)

Žena ve vodě... Shyamalan v lyričtější podobě jako nikdy dřív a nikdy potom. Jaká škoda, že se později dal na filmy, které mu zkurví buď studio (Airbander), nebo Will Smith (After Earth)... Taková podoba mu nikdy slušet nebude, pro něj jsou stvořeny malé autorské filmy, které si užijí ti, kteří si je užít mají, a nikoli široké popcornové publikum (proti popcornovému publiku nemám nic, proti popcornu v publiku naopak). Děj plyne jako pomalá voda, která se na konci naštěstí nezmění v peřeje, ale jen ve výrazné čeření. Kapitolou sama o sobě je božská Bryce Dallas Howard, která je tak nádherná, ale prazvláštním, neerotickým způsobem, který jí dává dojem zranitelnosti, avšak hlavně i něčeho, co by si z ní měl vzít každý filmař, který se snaží zpodobnit anděla. Jasně, Žena ve vodě není nejlepší film všehomíra, ani Shyamalana (ač jeho typických figurek, které zbožňuju, už zřejmě nikdy nebude na jednom místě tolik), ale je sakra dobrý, jiný a hlavně - poetický. (08.09.2013)