Ellie Parker

Miluju ujeté filmy, miluju filmy, které zachycují běžný život obyčejných lidí a miluju Naomi Watts. Právě z těchto tří důvodů by bylo nefér frnknout nejvyšší počet hvězdiček a básnit právě o dokonalé Naomi (to ale budu i tak). Ellie Parker asi nezaujme každého. Lépe řečeno nezaujme téměř nikoho. Ale pokud někdy nadáváte jako já, na neuvěřitelně trapné výkony herců v béčkových hororech, tak po shlédnutí tohoto snímku už nebudete. Krásná sonda do života budoucích hereckých hvězd (sama Naomi takhle nějak opravdu začínala), u které se čas od času od srdce zasmějete. Snímek je točený dokumentárním stylem a ono se opravdu o jakýsi dokument jedná. Dokument o neúspěšné mladé herečce snažící se prorazit. A snažící se přežít ve městě splněných snů. I přesto, že stopáž má jen hoďku a půl, bude se vám to zdát strašně dlouhé, dialogy vám budou připadat vařené z vody a kamera se bude třepat víc než koala v iglu. Ale dohromady to funguje. Drží to fantastická Naomi Watts (já vás varoval...) a ještě fantastičtější hudba (písničková). Možná nejlepší, jakou jsem kdy ve filmu slyšel. Naprosto dokonale sedne k jednotlivým předělům. Pokaždé se skvěle trefí do nálady. Tohle je film pro čtenáře Bukowského a fanoušky Naomi Watts. Pro ostatní asi neztravitelné. Tři a půl. [červenec 2006] (20.07.2006)

O lidech, kteří již ani nevědí, kdy jsou sami sebou, neboli každodennost + práce = starosti nižší a střední vrstvy Hollywoodu v moderním syrovém a surovém pseudodokumentárním podání, stejně vyprázdněném a povrchním jak život těch hvězd a hvězdiček, které zobrazují životy nás - socek, bláznů, sexuálních úchylů, narkomanů a jiných obyčejných normálních lidí. Ta vyzvracená zelená zmrzlina je docela dobrou metaforou mé spokojenosti s filmovým "mistrovstvím" tohoto filmu. Experimentální neznamená nutně dobrý - mnohem častěji to znamená triviální nudu a únavu, než duchaplné hledání nového. Umím si však představit, že někoho tento film nadchne hlubokým ponorem do filmové a herecké pravdy. Ale je to opravdu pravda nebo jen role, kterou film na sebe bere? Tento opus zřejmě natočili lidé, kteří se objevili v samotném závěru. Tohle já již nežeru. (20.11.2011)

I přesto, že mám Naomi Watts ráda, hlavně od doby, co jsem ji viděla ve filmu 21 gramů, tak tenhle pokus o nezávislý film, či co to mělo být, je tragédie. Její výkon, který by se hodil spíše na divadelní prkna, tolik dle mého názoru přehrávala, byť to nejspíš měla ve scénáři, považuji za katastrofální. Rádoby amatérská kamera, zmatečně poletující z jednoho záběru na druhý, a děj veškerý žádný. Škoda, jako sonda do života herce snažícího se uplatnit, to mohlo být zajímavé, ale tohle DVD ukládám někam hodně hluboko a rozhodně nehrozí, že se na něj podívám znovu. To Blair Witch je proti tomu velkofilm. (22.01.2012)

Scott Coffey nikdy nebude nějak zajímavým filmařem, jeho nezávislé pojetí může někoho až vytáčet. Vytyčil si za cíl „realisticky“ ukázat, jak dnes vypadají nekonečné pohovory, vyčkávání na telefonát a podbízení se filmovým producentům. Za prchavým hollywoodským snem pospíchá Naomi Watts, která své postavě dodává komickou nadsázku, cynismus a hlavně se nebojí být nedokonalá. Chodník slávy na Hollywood Boulevard a Vine Street je zatraceně vzdálený, několik „pravdivých“ momentů se k nám přesto dostává. Ultralaciný kus vznikající na koleni, Keanu Reeves na obalech jen jako vábnička na diváky a skvostná Watts, která by už neměla jíst zmrzlinu. (15.08.2016)

Naomi prostě umí ;o) a jsem rád, že má stále chuť hrát v takhle potrhlých a šílených nezávislých filmech. Ultranízkorozpočtový film s roztřesenou kamerou (nic proti, tady kamera nevadí, přidává na dokumentárnosti), kde je veškerý prostor věnován právě Ellie, neúspěšné herečce, která prolézá konkurzy a ne a ne získat slušnou roli, do toho všeho komplikace v osobním životě, radosti i hořká zklamání... jediná výtka, i těch 95 minut už se k závěru trochu moc táhne. (04.01.2006)