Tři pohřby

Po herecké stránce Tommy Lee Jones zraje jako víno a jak vidno, na režisérském postu to nebude o nic horší. V trochu bizarním příběhu z americko-mexického pomezí se mu podařilo vystihnout společné i úplně odlišné problémy lidí žijících na obou stranách hranice. Arriaga se jako scénárista nezapře - stejně jako v jeho předchozích filmech (21 gramů, Amores Perros, Babel) se, zejména v prvních dvou částech snímku rychle střídají časové roviny vyprávění, což podstatně přispělo ke gradaci napětí a Jonesovi se je přitom podařilo skloubit natolik zručně, že se v nich divák neztrácí (ne nadarmo byl právě scénář oceněn na festivalu v Cannes). Po herecké stránce nelze "Třem pohřbům" vytknout vůbec nic, zejména Jones, Cedillo a Pepper podávají bravurní výkony, stejně jako jejich dvě partnerky. Za jedinou vadu lze snad považovat jen samotný konec, jehož nedořečenost mi tentokrát nebyla moc po chuti. Na druhou stranu, stejně jako Rob Roy (viz jeho komentář) jsem si coby milovník tvorby Sama Peckinpaha přišel na své - Petova pouť do Mexika ve společnosti mrtvoly a problémy s jejím uchováním mi silně připomíná trable barmana Bena s hlavou Alfreda Garcii. (15.12.2009)

Ne úplně špatný, výrazně netradiční film, který si bezesporu vystopuje a uloví svého diváka. Poetika ohromná, Tommy Leeho mám rád a jeho postava neobvyklého mstitele mu navíc sedla na výbornou. Jenže na druhou stranu to příběhově trošku skřípe a postrádal jsem něco jako drajv. Ke shlédnutí doporučuju, ačkoli úplně odvázanej z toho taky nejsem... (13.11.2010)

Podle názvu to vypadá, že chtěl někdo vyrovnat skóre po známé britské komedii Mikea Newella, ale tohle byl úplně jiný sport. Strastiplná cesta za naplněním slibu a odpuštěním, lehce morbidní (likvidace mravenců) a svou formou maximálně využívající prostředí. Herecky precizní od vedlejších rolí (promiskuitní informátorka Melissa Leo, šerif D.Yoakam s polštářem na rozkroku) až po morálně skálopevného T.L.Jonese a Barryho Peppera, přibližujícího se každým krokem své kalvárie k pokání. Po The Homesman už můžu říct, že si s režisérem rozumíme. V jeho road movies, při kterých je cesta důležitější cíle, se skrývá opravdovost, syrovost s kusem lidskosti i ozvěny minulosti znějící v uších pomalu umírající země.. (25.09.2019)

Ono ten film je v druhej polovici veľmi silný. Hoci do značnej miery poetika potláča realizmus. V dobe Sheridanových filmov a seriálov pôsobí v mnohom naivne. (Najlepší príklad je uštipnutie štrkáčom). To ale neznamená, že to v rámci svojej vnútornej logiky nefunguje. Tommy Lee Jones je štandardne dobrý a prekvapí Pepper svojim civilným a melancholickým prejavom. Najvýraznejší je potom utrápený Yoakam. Zvyšné postavy sú do počtu a sú bez presahu. O ich zbytočnosti alebo potrebnosti môžeme diskutovať, ale v určitý moment ich film značne odignoruje. V zásade sa mi to páčilo, ale bytostne mi vadila prvá polovica príbehu. Časové skoky dopredu a dozadu pôsobili mätúco a nevyvážene. O to viac prekvapí, že aj samotný Jones sa na to v určitý moment vykašľal a od cesty do Mexika sme už išli lineárne. Práve tá zmena konceptu (tu tak výrazná) podkopáva trošku spracovaniu nohy. Buď si to malo neustále vyžadovať divákovu pozornosť, alebo sa to malo od začiatku niesť v poetickej rovine. Silné tri *. (02.02.2023)

Pozoruhodný režijní počin T.L. Jonese zaštítěný producentsky mj. i L.Bessonem je pomalu plynoucím novodobým westernem, v němž se na první pohled neodehrává nic závažného (či zajímavého), na ten druhý však jde o věci, které jsou v životě opravdu důležité. A už jen kvůli nádherné kameře oscarového Ch.Mengese, díky níž jsou postavy v souladu s (měnící se) krajinou, lze litovat, že si tento film nenašel cestu i na velké plátno. (23.04.2008)