Reklama

Reklama

Akce J

všechny plakáty
Východní Německo / Československo, 1961, 68 min

Scénář:

Walter Heynowski

Hudba:

Hanns Eisler

Hrají:

Jan Víšek (vypravěč), Miroslav Dubský (vypravěč), Jiří Němeček (vypravěč)

Obsahy(1)

Dokumentární film Krátkého filmu vytvořený ve spoluporáci s NDR z roku 1961. Film se zaměřuje na postavu vysokého státního německého úředníka z poloviny dvacátého století Hanse Josefe Mariu Globkeho. Za války a před ní se aktivně podílel na přípravě různých protižidovských opatření, po válce byl blízkým spolupracovníkem kancléře Konrada Adenauera. Režie českého znění Petr Schulhoff. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (5)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Přesto, že snímek Akce J přináší otřesná fakta válečná i poválečná (bezděčně dosvědčující Sartrovu myšlenku, že mír může být jen maskou příměří), formuluje své sdělení takovým způsobem, že nevyznívá ani jako soud nad nacismem či nad byrokratickou „banalitou zla“, ale propagandistickými výrazovými prostředky (stylistickými i obrazovými), jakož i tendenčním výkladem zvýznamňuje hráz sovětského a západoevropského bloku jako mez svobody a nesvobody, práva a bezpráví, spravedlnosti a podlosti. Židovská tragédie i mravní relativismus adenauerovského Německa mu slouží jen jako nástroj, pomocí něhož zasazuje do moderních dějin komunismus jako uvědomělou, činnou a mravně bezúhonnou sílu. Jakkoliv lze uznat mravní čistotu nejednoho komunisty a bylo by nemístné zastírat význam komunistického antifašistického odboje, "problém" Globkeho (stejně jako Eichmanna) nespočívá ani v imperialismu ani v kapitalismu. Jak to v případě druhé jmenované zrůdy přesně interpretovala Hannah Arendtová, nepramení zlo výlučně z konkrétních parametrů ideologie, ale z odosobnění, vytěsnění morálních pravidel a odcizení, které ztělesňuje poslušný úředník. Globke jako Eichmann, podobně prázdní a strojoví, se dali snadno naplnit úředním posláním bez ohledu na jeho ohavnost. Bylo by ale naivní se domnívat, že moc – zde tolik velebeného komunismu – neupevňovali jim podobné, stejně chladné a spolehlivé mašiny. Přítomným filmem – spíše propagačním materiálem než dokumentem – se tedy sděluje podobná odcizující a ničivá kultura: zdánlivý soud nad Globkem zaznívá z hlubin opresivní struktury, potlačující individualitu a osobní etickou odpovědnost srovnatelně s nacismem a fašismem. ()

Reklama

fragre 

všechny recenze uživatele

Hans Globke byl jedním z těch vrahů od psacího stolu. Vlastnoručně nezavraždil nikoho, "jen" sepisoval zákony, nařízení, opatření a směrnice určené k ochraně německé rasy a k likvidaci "židovského nebezpečí". Úspěšně stoupal v byrokratickém aparátu nacistického Německa i Spolkové republiky Německo, takže se nakonec stal na 10 let tajemníkem spolkového kancléře Konráda Adenauera, v poklidu odešel do důchodu a pokojně zemřel, takže pokud není peklo, tak už prd. Musím si takový případ připomenout, až zas nějaký uvědomělý novinář začne lamentovat nad naším nedostatečným vypořádáním se s totalitní minulostí a počne nám za příklad dávat denacifikaci v Německu. ()

Rodriguez 

všechny recenze uživatele

Velmi zajímavý dokumentární počin. Nejvíc mě na konci zarazilo, že tohle nacistické "prase" Globke se po válce dostalo znovu do vlády západního Německa a vůbec nic se mu za to, co během války navrhoval a podepisoval nestalo. Sice východní blok Německa po něm pátral, ale nic víc neudělal pro chycení tohoto válečného zločince. 100% ()

Zajímavosti (1)

  • Na filmu se podílel i Leo Haas, výtvarník vězněný v terezínském ghettu a na Malé pevnosti. (sator)

Reklama

Reklama